Vojta Paluš

25. března 2020 16:36

"Amerika...Kalifornie...", západ

Každý zná ten stát... Každý ví kde je... Lidé z něj udělali pojem... Každý zná ten slavný Hollywood... Každý zná ten červenej most... Jaké to tam ale doopravdy je? Není to jen město plné fantastických technologií... Je to mnohem víc, co má své nedostatky!

Mapa

Zdar! Dostal jsem se do věku, kdy můžu cestovat sám na sebe, po téměř celém světě. Dlouho jsem se rozmýšlel, kam podniknu svou první cestu. Padaly různé návrh, jako třeba Norsko, Izrael nebo Madeira, ale nakonec vyhrály Spojené státy a v nich Kalifornie. Hodně dlouho jsem si vybíral destinace, kam se v Kalifornii podívat, ale nakonec jsem vybral snad ty nejlepší. Na ukázku sem dávám nějaké fotografie a mapu, kde přesně jsem byl. Dále najdete soupis mých zkušeností, které jsem během cesty získal, nějaké praktické rady a především fotky.

Celý výlet budu popisovat v “kapitolách” po každém dni. Celkem jsem strávil v USA sedm dní a tři dny na cestě (není to přesné, kvůli časovému posunu). Nutno podotknout, že celou cestu jsem nejel sám, protože bych si netroufl. Jel se mnou dlouholetý kamarád, kterého na nějaké fotografii určitě uvidíte.

Den 1 - Odjezd z Prahy

Celý trip začal ve čtvrtek 17. října v 23:55 na autobusovém nádraží Praha-Florenc. Odtud jsme se vydali Flixbusem na letiště do Mnichova. Pokud jde o pohodlí v autobuse a celkový přístup společnosti, tak bych tomu dal 7 z 10 bodů. Určitě je dobré natrefit na slušné řidiče, kteří jsou ochotni se vším pomoct.

Celkově vyšla cesta do Mnichova s Flixbusem na cca 444 Kč.

Den 2 - Letiště a odlet

Na letiště v Mnichově jsme přijeli brzo ráno. Autobus nás vyhodil na místě, někde před hlavním terminálem a odjel.

Letiště v Mnichově bylo ráno v klidu. Skoro nikde nikdo a sem tam člověk potkal posádky letadel. V pohodě se dá zajít na záchod provést základní hygienu a pak pokračovat skrz příletovou halu k odletové. Vzhledem k tomu, že jsme měli na cestu do Mnichova rezervu asi 5 hodin, tak jsem všechen tento čas čekali před odbavením a tupě koukali na lidi a technologie na letišti. Potom co jsme viděli, že začíná svítat, tak jsem došli na vyhlídku letiště, která je otevřená od 7 hodin. Naskytl se nám nádherný pohled na Alpy, vycházející slunce a letištní plochy.

Po hodinovém koukání na vyhlídce jsme šli konečně k odbavení, pasové a bezpečností kontrole.

Po všech potřebných obštrukcích jsme se konečně dostali do satelitního terminálu, kde jsem prošli dalšími kontrolami. Někdy jsou tyto kontroly podrobné a personál letiště si vybírá namátkou lidi k prohlídce. Kamaráda si vybrali a čekal jsem na něj poměrně dlouho. Po těchto kontrolách jsme si stoupli konečně do fronty u gatu.

Po dlouhém čekání ve frontě jsem se konečně dostali do letadla. Letěli jsem s Lufthansou v ekonomické třídě. Musím říct, že je to nejekonomičtější varianta cesty, ale je to s mojí výškou (178 cm) opravdu na hraně. Jediné štěstí jsem měl, že vedle mě nikdo nesděl, takže v třímístné řadě jsme seděli dva a uprostřed bylo volno. Letadlo, kterým jsme letěli, bylo Airbus A350. Spojením tohoto letadla a Lufthansy si myslím, že na poměr ceny a kvality tato cesta vyšla velmi dobře.

Během letu se nám naskytly skvělé výhledy z okénka letadla na Island, Grónsko, Kanadu a samotné USA. Měli jsme štěstí na počasí, které vyšlo dokonale.

Nutno také zmínit přestup, který jsme museli absolvovat v Denveru, Colorado. Sice jsme měli garantovaný přestup, ale vzhledem ke zpoždění prvního letu z Mnichova jsme přiletěli o 45 minut později a na imigrační kontrolu, vyzvednutí a následné odevzdání zavazadel, cestu přes novou bezpečnostní kontrolu, pasovou kontrolu, přejezd do druhého terminálu a nástup do letadla jsme měli pouze 45 minut. Naštěstí jsem tento přestup stihli díky tomu, že dalšímu letadlu nešly zavřít dveře…

Druhý let byl s americkou leteckou společností UNITED. Oproti Lufthanse, která byla mezistátní, byl tento let poněkud nízko nákladový. Ale vzhledem k únavě jsme to ani nevnímali.

Čeho jsme si ale všimli, byly opět nádherné výhledy na americkou krajinu…

Přílet do cílové destinace – San Francisca, byl velmi uspokojivý po uplynulých 36 hodinách cesty. Výstup z letadla a následné náležitosti byly, oproti Denveru, v pohodě. Nikde nás nečekala žádná kontrola, už jsme jel vyzvedli zavazadla a došli do letištních garáží na stanoviště Uberu, kam jsme si ho objednali.

Přejezd do ubytování už byl celkem v pohodě. Během cesty už byla tma, tak jsme měli možnost vidět osvícené město a záliv, ale vzhledem k únavě jsme už moc nevnímali…

Den 3 - San Francisco

Následující den ráno, až jsme se pořádně vyspali, jsme konečně v klidu pocítili závan ameriky… Ubytování, které zajišťoval kamarád bylo skvělé. Jednalo se o celý pronajatý dům přes Airbnb. Majitel nám poskytl v ubytování téměř vše, včetně tzv. “Clipper Card”, která slouží jako česká “lítačka”.

Bydleli jsme v odlehlé části San Francisca, ono to už možná ani takové pravé San Francisco není… Byla to oblast nazývaná “Richmond”. Je to taková normální část ameriky, ve které žijí normální lidé. Oblast plná rodinných domků. Něco jako my máme paneláky, tak američani mají tohle.

Po přechodu obytnou oblastí jsme došli, jak jsme plánovali, ke stanici jejich metra kombinovaného nadzemkou. Místní hromadná doprava se nazývá “BART”. Upřímně, už bych to tohoto hromadného prostředku asi dobrovolně, po setmění, nevstoupil. Neříkám, že je to město plné vrahů, ale také ne klidných a mírumilovných lidí.

Po transferu do centra San Francisca, konkrétně na “Powell street”, jsem si jako první věc šel zařídit SIM kartu do telefonu od místního poskytovatele. Vzhledem k tomu, že jsem dlouho vybíral nejlevnější variantu a nenašel jsem tu nejlepší, tak jsem se uchýlil k té nejbližší. Vybral jsem si AT&T. Po návalu informací, kterými mě zahltil prodavač, jsem si vybral nejlevnější tarif, a to 1GB dat a nějaké volné volání po USA, ale to mě tolik nezajímalo. Tento tarif mě v přepočtu vyšel asi na 1500 Kč.

Po vzpamatování se z částky za SIMku, jsme se konečně vydali do samotného San Francisca… Vidět , pro San Francisco typické, rovné uličky do kopce s jejich klasickými “Cable cars”, bylo něco úžasného. To jsme ještě ale netušili, co bude dál…

Po cca 4 hodinách, kdy jsme prouzdali uličkami San Francisca, přes čínskou čtvrť a muzeum “Cable cars”, jsme došli k pobřeží San Franciského zálivu. Zde jsem si koupil vyhlídnuté sluneční brýle značka “RayBan” v obchůdku “Sunglasses hut”. Po zakoupení brýlí jsme se šli najíst klasického amerického jídla do fastfoodu “IN & OUT BURGER”.

Po občerstvení jsme se vydali na prohlídku samotného přístavu. Vzhledem k nepřízni počasí, jsem ten den viděli pouze obrys “Golden Gate bridge”, který sem tam vykukoval mezi mraky. Dále jsme prošli všechny možný záhyby a zákoutí přístavu. Americká povaha lidí se nezapře… Viděli jsem jednoho chlapíka, který nabízel “JIONT” trávy za 5$. Abych nezapomněl, viděli jsme také slavnou věznici “Alcatraz”.

Po návštěvě a procházce přístavem, jsme se vydali pomalu zpět na metro na “Powell street”… První jsme prošli okolo klasických uliček ameriky – plno garáží pro auta a klasických chodníků. Poté jsme si koupili lístky na jejich “Cable car”, která jela z “Market street”. Upřímně, jednalo se takovou klasickou starou tramvaj, která jezdí i v Praze, ale kouzlo ameriky a jejich uliček s klasickými auty v Praze nezažijete.

Po vystoupení z “Cable car” nás jen čekala cesta zpět do Richmondu, kde jsme byli ubytovaní.

Den 4 - Golden Gate bridge

Den poté jsem vstali a viděli, jak je venku konečně krásně a těšili jsme se na výhled na a z “Golden Gate”. Něž jsem však došli na metro do centra, prošli jsme se klasickým americkým předměstím… Narazili jsme na nádherné výhledy, ale také typické americké detaily života.

Po opětovné cestě do centra San Francisca, jsme se dostali na zástavku metra “Embaracadero”. Odsud jsme šli k přístavní tržnici, která je dnes především turistickým centrem. Cestou jsme pocítili klasický vzhled a design Kalifornie. Vzhledem k tomu že jsem byli téměř na úrovni Egypta (vzdálenost od rovníku), tak jsme v říjnu, v San Franciscu pocítili teplotu okolo 22°C.

Po návštěvě přístavu a tržnice jsme nastoupili do historické tramvaje, která jezdí po San Franciscu pravidelně, a jeli dál na místo k “Pier 39”, kde jsme byli o den dříve. Tam jsme se opět občerstvili v fastfoodu “IN & OUT BURGER”, což už stačilo…

Po opětovném nacpání se americkou stravou, jsme se vydali směrem ke slavné “Lombart street”. Ulice plná květin, což mě moc nezajímá, ale je to také zajímavě projektovaná silnice/ulice plná zajímavých aut, která ulicí projíždí. Výhledy, které se na samotnou ulici a zbytek San Francisca, naskytnout, jsou ohromné.

Až jsme vyšli nahoru slavnou “Lombart street”, dostali jsme se k další lince “Cable car”, která vedla zpět k zálivu, směrem ke “Golden Gate bridge”. Celou cestu nás doprovázel křik američanů, kterým se cesta očividně dost líbila…

Když jsme se svezli dolů, naskytl se nám skvělý pohled na “Golden Gate bridge”, který konečně nebyl v mlze. Od tohoto místa jsme se vydali hledat zastávku autobusu, který nás doveze do “Golden Gate visitors center”.

Po dlouhé cestě po dálnici, takové západní spojce San Francisca, jsme se končeně dostali, kam jsme chtěli. Od autobusu to je asi 5 metrů k prvnímu výhledu na “Golden Gate bridge”.

Po vrácení z “Goledn Gate bridge” jsme si počkali na autobus, kterým jsme jeli dál do “Goledn Gate park”. Bylo už pozdní odpoledne, takže jsme zde pouze prošli pár luk a viděli bystu T. G. Masaryka. Od parku jsme nastoupili na autobus, který nás dovezl pár ulic od “Painted ladies”, to jsou baráky laděné do různých barev. Po pořízení několika snímků a pádu kamaráda z blátivé stráně, jsme se vydali na další autobus a zpět do uybtování.

Den 5 - Cesta do Mercedu

Pátý den výletu jsme se ráno sbalili, objednali Uber a jeli do Oaklandu na autobusové nádraží “Greyhound bus”. Zde jsme prošli krátkou a stručnou bezpečnostní kontrolou a čekali na autobus, který jel ze San Francisca do Los Angeles, přes Merced. Okolo 10 hodiny jsme nastoupili do autobusu a vydali se na cestu do Mercedu.

Cestou jsem konečně viděl pravou americkou DÁLNICI, po které jezdily několika tunové kamionové kolosy, TRUCKY. Měli jsme možnost vidět Kalifornský venkov a tu rozsáhlou pustinu Ameriky mimo města.

Po příjezdu do Mercedu, jsme zamířili přímo na ubytování, které bylo vzdálené cca 1 km od autobusového nádraží. Po check-inu do ubytování, jsme se vrhli do klimatizovaného pokoje. Venkovní teplota dosahovala asi 35°C. Musím říct, že toto ubytování se mi líbilo nejvíce.

Hned po mírném schlazení, jsme se vyšli na malou prohlídku města Merced, která začínala v místní restauraci “Denny´s” a končila v místním supermarketu, kam jsme si šli nakoupit na další celodenní tůru v národním parku Yosemite.

Den 6 - Národní park Yosemite

Další den, brzy ráno, jsme se vydali opět na autobusové nádraží, kde nám v 7:00 odjížděl autobus, společnosti Yarts, do národního parku Yosemite. Od počátku cesty se nám nabízeli nádherné výhledy na přírodu, východ slunce a tématické budovy starých měst.

Po cestě do Yosemitu, konkrétně do “Yosemite valley – visitors center”, jsme nakoupili nějaké suvenýry a konečně se vydali na tůru po národním parku. Konečně jsme se dostali z měst, letišť a letadel do přírody, kde se dá “dýchat”.

Úplně nevím, co přesně napsat o Yosemitu, ale myslím si, že všechno poví fotky, které vidíte níže…

Den 7 - Los Angeles

Další den ráno, hned jak zazvonil budík (5:00), jsme se vydali s kufry na známé autobusové nádraží v Mercedu. Odtud nám jel “Greyhound” autobus do Los Angeles. Cesta trvala celkem dlouho a vzhledem k podmínkám cestování, bych tím už víckrát nechtěl jet. Ale o tom až v závěru…

Na fotkách je krásně vidět, že Los Angeles je světové město, ale taky jak doopravdy vypadá.

Po příjezdu do Los Angeles, jsme si objednali Uber, protože po Los Angeles bych se svým vzhledem opravdu cestovat MHD nechtěl. Po příjezdu na ubytování a mírném odpočinku, jsme se vydali na baseballový stadio LA Dodgers, který byl hnedka za rohem.

Po nakoupení suvenýrů v “MLB – shop”, jsme si objednali opět Uber a jeli se najíst do blízkého KFC a Mckáče. Musím říct, že kvalita v McDonaldu je daleko lepší v Evropě, než ve vyhlášené Kalifornii.

Po další kvalitní stravě v USA jsme si, jak jinak, objednali Uber a jeli na “Griffith Observatory”. Odtud byl fenomenální výhled na celé LA, Hollywood, hory za LA a tichý oceán. Posuďte sami…

Po hodinovém obdivování velikosti a ohromnosti ameriky, jsme si, jak se stalo v LA zvykem, objednali Uber. Tentokrát jsme jeli pěkným SUV, ale zato slečna řidička byla mírně agresivní, takže většinu cesty jsem se jenom držel a bál, kam to “pošle”… Nicméně, cílem naší cesty byl proslulý “Walk of fame”, česky chodník slávy. Je opojný pocit, stát někde, kde stojí celosvětově známe filmové hvězdy…

Den 8 - Santa Monica beach, LAX > SFO

Druhý den strávený v LA jsme zahájili klasickou americkou snídaní v podobě toustů a džusu. Potom, co jsme se odhlásili z hotelu, tak jsme se vydali, Uberem, do “Santa Monica beach”, kde jsme měli zarezervovanou úschovnu zavazadel. Po příjezdu a krátkém čekání se ukázalo, že úschovna zavazadel je spíš stará odstavená dodávka, kterou vlastní mladá krásná slečna s klíči od dodávky. Nakonec se ukázala jako spolehlivá… myslím úschovnu zavazadel.

Vydali jsme se na “Santa Monica pier”, konec “Route 66”. Tady jsme si koupili nějaké suvenýry, koukli se na volně žijícího lachtana a snědli pizzu za 10$, která byla velká jako moje dlaň.

Po prohlídce mola, návštěvě místního obchoďáku a Mckáče, kde jsem si koupil velkou kolu o objemu 1,5L, jsme se konečně dostali na Kalifornskou pláž. Pláž u tichého oceánu, toho největšího na světě.

Po celodenní procházce po “Venice beach”, jsme si sedli ke stánku s kafem, seděli a koukali na oceán. Musím říct, že přes všechny věci, které jsou na LA strašné, se mi tohle líbilo nejvíce.

Po vyzvednutí zavazadel jsme si objednali Uber na letiště, odkud jsme letěli společností “Southwest airlines” zpět do San Francisca.

Den 9 - San Francisco

Poslední den strávený v USA, jsme strávili v San Franciscu. Minulé dva dny, které jsme zde strávili, jsme chodili po památkách a známých místech. Tentokrát jsme se vydali především něco nakoupit a podívat se na taková klidná místa s hezkými výhledy.

První jsme se vydali na Powel street do obchodní centra “West field”, to které je udájně i v na Chodově… Dále jsme se vydali na západ San Francisca do obchodního centra “Stonestown galleria”. Tady jsme se najedli a koupili nějaké další suvenýry.

Po nakupování jsme nasedli na autobus, který jel směrem k “Baker beach”, odkud jsou nádherné výhledy na útesy, oceán a Goledn gate bridge. Byla to skvělá forma odpočinku a způsob jak nabrat energii na dlouhou cestu zpět do Česka.

Den 10 - San Francisco > Denver > Mnichov

Poslední den, který jsme strávili na území USA, jsme začali brzkou ranní cestou na letiště v San Franciscu. Klasicky jsme si vzali ráno Uber. Po příjezdu na letiště, jsme hnedka šli dát kufry k odbavení a prošli pasovou a bezpečnostní kontrolou. Po všech potřebných náležitostech jsme si sedli do letištní kavárny, kde jsme si dali bagetu a kafe. Pak jsme se prošli po letišti v San Franciscu, koukli na letadla a šli ke gatu.

Po nástupu do letadla, společnosti “UNITED”, jsme vyrazili směr domov.

Během letu nad Nevadou se nám opět naskytly nádherné výhledy.

Během přistání v Denveru, naše letadlo trochu zaměstnaly poryvy větru nad Skalistými horami. Poprvé jsem zažil malinké turbulence. Nechci si představit, jak vypadají ty silnější…

V samotném Denveru, jsme už měli mnohem více času na přestup, než cestou tam, takže jsme se v klidu sedli u gatu a koukali na letadlo Lufthansy (A350). Jen ze zvědavosti jsem se zkusil zeptat, kolik stojí místo ve vyšší třídě (premium economy nebo buissnes). V premium economy třídě volné místo nebylo, tak jsem se zeptal na vyšší třídu… Na let z Denveru do Mnichova bych si připlatil k této letence, která stála 6000 Kč (pouze jeden směr), ještě 12000 Kč. Tuto variantu jsem okamžitě nechal jiným jedincům…

Po zahájení posledního letu našeho tripu, se nám opět naskytly nádherné výhledy na Kanadu. Za chvíli jsme viděli, jak zapadá slunce a během dalších několika momentů byla tma. Pouze jsem viděl blikat na křídle světla letadla. Během další hodiny letu, se najednou objevila nádherná polární záře, kterou jsem vyfotil pouze mobilem, ale i tak to stojí za to…

Po večeři, v letadle zhasly světla a nastala atmosféra dlouhého koukání na filmy. Já jsem si zaplatil ne celý let přístup k Wi-Fi asi za 20€. Nebyl to žádný super internet, ale stačilo to chatování a posílání fotek.

Den 11 - Mnichov > Praha

V letadle jsem dohromady usnul asi na jednu hodinu, ale pak jsem se konečně dočkal svítání… Právě jsme se nacházeli nad Anglií, když začali podávat snídani.

Po snídani, jsem už sledoval čas do příletu a naší polohu na mapě. Blížili jsme se velmi rychle. V tu dobu, náš odvoz z Mnichova do Prahy byl téměř na letišti v Mnichově.

Po přistání v Mnichově nás čekalo shledání s rodinou a následný odjezd do Prahy. Tím jsme zakončili celý náš výlet a musím říct, že jsem spokojen!

Závěr

Na závěr výbuch rad shrnul všechny své dojmy, které jsem, během cesty, získal.

Hlavním faktem je zjištění, že Amerika je pojem. Je to v NĚKTERÝCH místech skvělé místo k životu, ale všechno je zde o lidech a o tom, jak si to udělají.

Můj instagram s fotkami!

Mapa

Přidej se do komunity cestovatelů! Vytvoř si mapu svých cest. Sdílej své zkušenosti s ostatními.

Připoj se
Zatím žádné komentáře
Pro přidání komentáře se přihlaš