Týna Vašíčková

26. března 2018 21:58

Cesta kolem Sicílie za 14 dní: 2) Cefalú a Isnello

Jak jsme navštívili dvě možná úplně nejkrásnější místa celé Sicílie a jak jsme ve dveřích zlomili klíče.

Galerie Mapa

31.5.2017 STŘEDA: PALERMO - CEFALÚ

• Naše poslední chvíle v Palermu trávíme opět v Lídlu (preclíky) a pak hurá na vlak do Cefalú. Cesta rychle utíká, vlak je příjemně klimatizován, jedeme úžasně blízko při moři. V Cefalú první zmrzlina. Vegan mají frágolu (jahoda) a lemone (tyto dvě jsou vegan skoro všude).

• Bydlíme u japonského sushi šéfa v mini bytečku. Ryosuke je nervózní a koktá. Venku se ozývají hlasité divné zvuky – eee – usuzujeme, že to bude asi paní, co je posedlá ďáblem a pán, co vymýtá. :D Byt je rozkošný, má malované dveře a dvě koupelny, jedna (ta horší) je přístupná z našeho pokoje. Ve vstupu se Štěpán několikrát praští do hlavy o futra, Týna jednou. Ve sprše zůstává voda a neodtéká. Když chcete jít na záchod, musíte stát v té vodě ve sprchovém koutě. Druhá koupelna je lepší, ale sprchový kout je neuvěřitelně miniaturní, dokonce i Týna má problémy protáhnout se dovnitř a ven.

• Je tu krásně. Právě jsme se převlékli do plavek s úmyslem vydat se na místní písčitou pláž. Ve dveřích jsme zlomili klíč. Náš ubytovatel, japonský sushi šéf, odešel pracovat do restaurace, a celou noc se nevrátí. Na telefon nereaguje.

• Takže máme dilema. Zůstat a mít v noci střechu nad hlavou nebo opustit byt bez možnosti návratu a vyrazit do města a užít si moře a vůbec vše, kvůli čemu jsme vlastně tady? :D Ještě máme naději - ve vedlejším pokoji mají nocovat jeho kamarádi, Turek a Němec, ti by nás teoreticky mohli pak pustit dovnitř. Kdy ale přijdou, zůstává tajemstvím.

• Naše jediné spojení s internetem představuje můj telefon, který má vybitou baterku a odmítá se nabíjet... je to napínavé. Aspoň, že nám místní omladina pod balkónem pouští divokou párty hudbu. A máme výhled přes střechy nad moře a nad námi se tyčí mohutná skála. Hm.

• Následující čtvrthodinku zoufale pobíháme bytem, střídavě toužebně vyhlížíme z okna směrem k moři a střídavě trénujeme otevírání dveří zvenku nožem a kladivem. Doufáme, že nás u toho nenačapají sousedi.

• Ryosukeho kamarádi jsou tu! Vyklubaly se z nich holky. Přinesly s sebou i funkční klíč, o který se s námi solidárně podělí - necháme si ho na smluveném místě u dveří.

• Kupujeme corleonské bílé víno a popíjme ho přímo na pláži. Máme božský romantický výhled.

• Týna u Ryosukeho zapomíná propisku a kupuje si novou v turistickém krámku. Stojí 3 eura, ale Týna si říká, že aspoň bude mít suvenýr. Je to to jediné, k čemu se tento předmět hodí = nepíše. (Další pokus o zakoupení propisky proběhne v Taormině. Tentokrát vlezeme do nějakého sazečského doupěte a po otázce na propisku nám k ní chlápek bez mrknutí oka přinese lístek na sázení. Chvilku nechápe, ale nakonec nám za 1 euro prodá 3 propisky. Nepíše ani jedna z nich. Tento zápisek v deníku je proveden propiskou z bytu v Syracusách.)


1.6.2017 ČTVRTEK: CEFALÚ - ISNELLO a zpět

• Třetí den na Sicílii začal slibně. Přestože pokrývka je opět společná a ve zdi hučí cosi jako generátor, po včerejším popíjení corleonského vína na pláži jsme spinkali jako miminka. Po probuzení však zjišťujeme, že neteče voda.

• Odjíždíme na výlet do hor autobusem, o kterém nám v turistickém infocentru, kde mimochodem nemluví anglicky, tvrdí, že nejede.

• Do Isnello kromě nás cestuje už jen jedna stařenka. Spolu s řidičem vyžaduje, abychom si sedli k nim a obeznámí nás se situací (jak jinak než v italštině). Tento autobus se vrací za dvě hodiny a dvacet minut a finito. Pak už nejede nic.

• My to teda capisco (= rozumím) a trochu smutně vyrážíme na prohlídku. Městečko je prťavé, leč malebné. Návštěvu zříceniny a kostela nad ním zvládáme v rekordním čase. Následující hodinu sedíme na zastávce, spolu s místními důchodci monitorujeme dění na návsi a doufáme, že jsme řidiče pochopili správně.

• Přesně v daný čas se v serpentinách na obzoru autobus objeví. Spokojeně nastupujeme a pochvalujeme si, jak tu doprava funguje. To ještě nemáme tušení, že nás vylodí v Campofellice se slovy "počkejte na zastávce". Jede prý do Palerma.

• Na zastávce sedíme půl hodiny. Po informaci od domorodkyně, že dnešní poslední autobus do Cefalú už odjel, odcházíme na kafe a zmrzlinu (není problém dát si zde veganský sorbet) do města.

• Po zhodnocení situace scházíme serpentinami dolů k moři na stop. Celkem brzy nám staví kluk, co jede cca do půlky naší cesty. Společne se Štěpánem a batohem se narveme na jediné místo spolujezdce a frčíme. Vyhodí nás na křižovatce (Týna po otevření dveří doslova vypadává ven), kde má evidentně domluvené rande – čeká tam na něj slečna. Záhy nám staví obchodník s biopotravinami a veze nás až do centra Cefalu. Fantastico!

• Navštěvujeme středověkou arabskou prádelnu, kde vidíme mini-hádě ve vodě (asi úhoř).

• Celý večer s námi všude chodí pár, který má profi focení zamilovaných fotek. Mají dron a jeho zvuk a jejich přítomnost nám kazí idylku. Druhý den je potkáváme zas – mají svatbu v Dómu. Jsme určitě na všech jejich fotkách jako nejlepší přátelé.

2.6.2017 PÁTEK: CEFALÚ - TAORMINA

• Ráno podnikáme výšlap na La Rocca, je tam předřecký megalitický Temple di Diana. Je tu fantastické ticho a klid, moc se nám tu líbí.

• Po sestupu následuje první koupačka v moři – krásná písčitá pláž, pozvolná, bez řas a kamenů, jen sem tam mini rybička. Nádhera. Voda je studená, ale po chvilce si člověk zvykne a už to nepřijde, je to naopak příjemné v tom vedru. Štěpán plave, Týna nemá zrovna plavky, tak si máčí nohy jen po šaty.

• Pak vaříme u Ryosukeho, po aféře s klíčem mu ještě Týna zničí židli, aby toho nebylo málo. Jen tak se ledabyle svou muší váhou opře jedním kolenem a protrhne zpráchnivělé „provazy“ uvnitř. Před odchodem necháváme na stole 5 euro, hlavně jako odškodné za klíče, a jdeme na stopa na Taorminu. Naštěstí je to v pohodě týpek.


Galerie

Mapa

Přidej se do komunity cestovatelů! Vytvoř si mapu svých cest. Sdílej své zkušenosti s ostatními.

Připoj se
Zatím žádné komentáře
Pro přidání komentáře se přihlaš