Jan Macháček

24. března 2018 15:52

Hsipaw – cesta vlakem na trek uzemím ovládaného rebely

Projet se vlakem po 120 let starém mostě, který ční 250 metrů nad okolní džunglí anebo spát ve vesnici na území protivládních rebelů. To všechno je Hsipaw, zatím neobjevené městečko, plné nádherných míst k trekování.

Galerie Mapa

V Barmě jsem byl 16 dnů a zážitků je tolik, že se nevejdou do jednoho cestopisu. Proto je rozdělím do několika. Postupně se budu věnovat tisícům pagod v Baganu (3 dny), městu Mandalay (3 dny), městečku uprostřed území rebelů – Hsipaw (2 dny), nejdivnějšímu hlavnímu městu světa Nay Pyi Taw (dopoledne), pláži bez turistů Ngwe Saung (4 dny) a největšímu městu země Rangúnu (2,5 dne). Zbývající dny jsem trávil v autobuse.

Sem tam přidám nějaký tip na ubytování nebo co je lepší přeskočit. Nyní mrknem na Hsipaw. Město, které se nachází uprostřed území ovládané rebely.

Rebelská nálada

Než se do Hsipaw pustíme, tak mrknem na oblast Inle Lake, kam se většina turistů v Barmě vydává. Tou dobou jsem měl trochu “rebelskou” náladu a nechtěl jsem dělat to co ostatní. Proto jsem Inle Lake vynechal. Na druhou stranu, co jsem slyšel od ostatních, je to tam hezké. Až příště budu v Barmě, určitě se tam vydám.

14 hodinový vlakem k impozatnímu mostu v džungli

A teď konečně Hsipaw. Do Hsipaw se z Mandalay můžete dostat autobusem (6-7 hodin) nebo vlakem (14 hodin), který začíná ve 4:00 ráno. Samozřejmě jsem si vybral vlak :) Důvodem byl obrovský most, který na začátku 20. století postavili Britové. Prostě jsem ho potřeboval vidět.

Cesta vlakem byla nádherná, za okny se měnící krajina mě nenechala oka zahmouřit a samotný most byl impozantní. Pokud máte závratě, cestu přes něj si vysloveně užijete. Další zajímavostí je i to, že se často dostanete do oblastí, kam se jinak než vlakem nedá dostat. Každopádně to stačilo jednou. Jestli máte čas běžte do toho, jestli ne, koukněte na fotky.

Nedá se tomu skoro uvěřit, že už v roce 1900 byl otevřen most Goteik, který má na délku 689 metrů a na výšku impozantních 250 metrů. Výhled je neskutečný
Po mostě  se vlak pohybuje krokem, máte tak dostatek času na kochání výhledem do džungle
Bezpečnost se stejně jako na Srí Lance zase tak moc neřeší. Klidně můžete stát celou dobu ve dveřích jako tady klučina, který jede do školy

Trek do vesníce plné hvězd

Celá Barma je vlastně unie skládající se z několika států a jedním z nich je Šanský stát, ve kterém leží Hsipaw. Městečko je známe svými treky po okolí, ale na rozdíl od Inle Lake, tu není tolik turistů. I já jsem přes svůj odpor k trekům na jeden z nich vyrazil. Bylo to s přespáním u místních v jedné z vesnic.

Samotný trek není tolik náročný po fyzické stránce (šli jsme v prosinci bylo 25-30 °C, v létě tu mají přes 40°C). Největším highlightem celého treku byl jednoznačně pobyt u místních ve vesnici. Tak dobré jídlo, takový klid a tolik hvězd na noční obloze jsem v Barmě nikde jinde nezažil.

Těšil jsem se, že na západ slunce půjdeme na kopec. To bohužel nešlo. Prý jsou tam zalezlí rebelové, kteří bojují proti vládě. Nemají to asi moc rádi, když jim tam okouní turisti
Pro místní kluky jsme byli podobná atrakce jako my pro ně. Zatím sem moc turistů nechodí, ve vesnici jsme ten týden byli úplně sami
Trek do vesnice nejprve začíná v polích kousek za Hsipaw a pak vede kolem domků místních. Vidíte jim doslova do kuchyně. Zde sušili chilli papričky
Pro mě úplně nejlepší jídlo celého výletu po Barmě bylo to, které nám k večeři připravila rodina v domě, kde jsme přespávali. O jídle toho moc nevím, takže jediné co jsem schopný říct, je to, že rýže je důležitá součást místní stravy
Dům, ve kterém jsme spali. Horní patro patří rodince, dolní zvířatům a kadibutkám. Na záchod to je celkem štreka. Jo a vstává se tu, jak zakoukrhá první kohout. Místní jsou už ve 4:00 ráno na nohách
Klučina ukořistil pytlík instantního kafe a postupně si ho sypal do pusy. Podle mě tam běhá do dnes. Pytlík si dal celý

Vláda kontroluje pouze 5 kilometrů kolem hlavní silnice

Vím, je to dlouhé, ale ještě musím k Hsipaw něco dodat. Barmská vláda má pod kontrolou pouze 5km úzký pás kolem silnice a města, ostatní oblasti jsou pod kontrolou rebelů. Stejně tak vesnice, kde jsme spali. Náš průvodce a i jedna cedule na stromě říkala, že zde není možné chodit na treky jen tak. Asi se vám nic nestane, ale budete muset řešit zbytečné nepříjemnosti.

Občas se průvodce prostě vyplatí. Tady hlavně proto, že by vás bez něj pravděpodobně zadrželi. Prostě bez průvodce do území rebelů ani krok
Věděli jste, že banány rostou vzhůru nohama? Kdykoliv je takto vidím, tak se vždy divím
Špinavý, smradlavý, ale neskutečně šťastný. I když jsem lenoch a nerad chodím na procházky, zde jsem si trek vysloveně užil. Byla to pecka

Tip na ubytování: První den jsem spal v hostelu Mr. Charles. Byl fajn, mohu doporučit. Druhý už ve vesnici u rodiny.

Tip na průvodce: Náš průvodce byl mladý týpek, který má dobré kontakty v jedné z vesnic. V celé vesnici jsme byli úplně sami a celou cestu jsme nepotkali ani jednoho turistu. Vizitku jsem bohužel ztratil, ale v galerii máte aspoň jeho fotku.

P.s.: Podívejte se i na galerii pod článkem. K fotkám jsem celkem dlouho psal popisky, které nejsou ale vidět na mobilu. Takže šup, šup, zapínejte počítače...

Galerie

Mapa

Přidej se do komunity cestovatelů! Vytvoř si mapu svých cest. Sdílej své zkušenosti s ostatními.

Připoj se
Zatím žádné komentáře
Pro přidání komentáře se přihlaš