Petra Viktorová

4. listopadu 2018 23:52

Jak jsme skončili ve vězení. Roadtrip po Slovinsku.

Půjčit si auto, nic moc neřešit a vyrazit na čtyřdenní roadtrip po Slovinsku. Vidět hory, moře, jezera i Lublaň. Plán to byl celkem jasný. Že strávíme noc ve vězení, to jsme ovšem rozhodně nečekali.

Galerie Mapa

Plánování výletů rozhodně nepatří mezi naše nejoblíbenější činnosti. Cesty nás zatím vždycky samy zavedly na zajímavá místa a spaní prostě nikdy zásadně neřešíme. Dokážeme přespat takřka kdekoli. Škoda, že jsme už tehdy neznali web Objevuj Slovinsko, kde jsme zpětně objevili řadu užitečných tipů. Teprve v autě otevíráme průvodce a rozhodujeme, že prvním cílem bude jezero Bled.

Zklamaní lázeňskou kolonádou

U Bledu si připadáme doslova jako na lázeňské kolonádě. Zdejší restaurace a hotely nám kazí dojem z tohoto jinak krásného místa. Protože už se také pomalu stmívá, výhled na okolní hory není tak fascinující, jak ho známe z turistických průvodců a fotek z Instagramu. Jako správní jihočeši také hned hodnotíme, že velikostně Bled nesahá našemu Rožmberku ani po paty. Vyrážíme proto ještě k jezeru Bohinjskému a doufáme, že budeme zaujatí o trochu víc. 

Protože už je pozdě, jezero necháváme na ráno a parkujeme kdesi za zákazem vjezdu nedaleko Staré Fužiny. Ač vůbec nevíme, co ten název znamená, přijde nám spolu se spoustou dalších slovinských slov, neskutečně legrační. Věděli jste třeba, že děti jsou ve slovinštině otroci?

Mrazivá snídaně na mole Bohinjského jezera. 


Jak jsme zdolali úpatí Triglavu

Ledová noc nás brzo vyžene ze spacáků a spolu s kachnami příjemně posnídáme na mole Bohinjského jezera. Zatímco včerejší pohled na Bled nám překazilo stmívání, tentokrát bojujeme s hustou ranní mlhou. Odhodlaní vyrazit na pořádnou horskou túru vyjíždíme serpentinami kamsi pod horu Triglav. 

Bez jakéhokoli pořádného googlování a horolezeckých zkušeností volíme některou z nižších hor na mapě a plánujeme vyjít zkrátka tam, kam nám síly budou stačit. V okamžiku, kdy nám nad hlavami začíná padat první kamení a míjíme pouze turisty vybavené ferratovými sedáky a helmami, uvědomujeme si, že tohle pro nás není to pravé.

Bez lezeckého vybavení jsme si tu příliš neškrtli.

Ač jsme toho příliš neušli, výhled na hory to byl přesto nádherný. Pro zbytek dne tak volíme méně náročný program a návštěvu soutěsky Vintgar. Čím jsme ve Slovinsku vážně fascinovaní, jsou absolutně průzračné čisté říčky.

Na opalovačku k moři

Protože milujeme pohled na moře, návštěva některého z pobřežních měst byla nezbytnou součástí tohohle výletu. Překvapilo nás, jak se s příjezdem k moři proměnilo počasí a veškerá flora. Zatímco jsme včera klepali kosu v Triglavském národním parku, dnes jsme si užívali sluníčko a fotili si zdejší palmy. Protože nás přeci jen bolely nohy ze včerejšího (ne)úspěšného výšlapu, dnes jsme si dali pohodovou procházku v městečku Piran a přístavu Koper.

Vlny v městečku Piran překvapily nejednoho kolemjdoucího :-)


Jiný světy v Lubljaně

S ohledem na mé šílené nastydnutí bylo rozhodnuto, že poslední noc strávíme v hostelu. V průvodci jsme našli hostel zvaný Celica, který byl, jak už název vypovídá, zrekonstruován z budovy bývalého vězení. Rezervujeme poslední volná místa a při otevření dveří našeho pokoje vybuchneme smíchy. Každý pokoj je designově zmodernizován do určitého stylu. Právě ten náš však představuje autentickou vězeňskou celu. Neodpouštíme si řadu vtipných fotek, které hned sdílíme s kamarády. Nevěřili bychom, že nám náš smyšlený příběh o zatčení opravdu někdo zbaští.

Náš pokoj působil poměrně autenticky. Vidět byl i kousek původní zdi s vyrytými vězeňskými vzkazy.

Hostel se mimo jiné nachází v bezprostřední blízkosti Metelkova města, což je v podstatě squat plný podivuhodného umění a hudebních klubů. Musím přiznat, že jsem si tu připadala trochu jako v jiném světě. 

Poslední den věnujeme centru Lublaně. Nejvíc mě tu zaujal nedělní blešák, kde jste si mohli nakoupit celou řadu podivuhodného harampádí. Od starých známek, přes různé odznaky, dýmky, lampy, nádobí, až po hudební nástroje a oprýskaný nábytek. Ačkoli pochybuju o tom, že si tu za celý den vůbec někdo něco koupil, atmosféru to mělo skutečně jedinečnou.

Metelkova město. Večer tu bylo vážně živo. :-)

Teprve s návratem jsem začala zjišťovat, kolik toho Slovinsko k návštěvě ještě nabízí a jak rozmanitou zemí ve skutečnosti ještě je. Ač jsme si výlet nepochybně užili, do Slovinska se rozhodně ještě musím někdy vrátit. Tentokrát snad i s tou ferratovou výbavou. :-)

Jestli vás Slovinsko zaujalo a zajímá vás více informací, tak koukněte na následující odkazy míst, které jsme navštívili:

Galerie

Mapa

Přidej se do komunity cestovatelů! Vytvoř si mapu svých cest. Sdílej své zkušenosti s ostatními.

Připoj se
Zatím žádné komentáře
Pro přidání komentáře se přihlaš