Monika Židlická
MATYLDA NA CESTÁCH - TENTOKRÁT NA KANÁRECH (7)
7. DEN - DRUHÁ ČÁST TREKU K POBŘEŽÍ - PŘESUN NA TENERIFE
7. DEN - DRUHÁ ČÁST TREKU K POBŘEŽÍ - PŘESUN NA TENERIFE
Ráno vstáváme na budík, protože dnes máme jasně daný časový rámec dne. Trajekt odjíždí v pět odpoledne a mělo by se tam být dvě hodiny předem. To platí asi spíš pro auta, ale i tak chceme být ve městě včas.
Je krásný a slunečný den a obloha je jako vymetená. Teprve teď za světla pořádně vidíme, na jak nádherném místě jsme včera zabivakovali. Jsme přímo na špičce skalního ostrohu čnícího nad údolím a kousek nad námi je zbytek obvodových zdí jakéhosi domku. Tahle ruina je přímo v mapě označená piktogramem pro hrady nebo zříceniny a jen díky tomu, jsem tohle pěkné místo našla.
Po rychlé snídani se balíme, loučíme se s našimi nočními společníky a vyrážíme vzhůru… a to doslova, protože se musíme vyškrábat až na samý vrchol kopce. Když se nám to povede, s úžasem zjišťujeme, že jsme přímo pod vyhlídkou, na které jsme jako na první, stavěli po Štědrém dnu. Tenkrát jsme při pohledu do hlubokého údolí říkali něco o magorech, kteří by tuhle vražednou stezku lezli :D
Pěšina pokračuje nějaký čas po úbočí hory, sem tam se dotkne silnice, aby hned zase uhnula do terénu. Přes vrchol v mlze, se dostáváme na druhou stranu do vedlejšího údolí a otevírá se nám konečně krásný pohled na Tenerife, a zatím daleké, pořád ještě schované pobřeží s přístavem.
Jsme s výběrem naší poslední trasy naprosto spokojení, protože se vážně povedla. Vede krásnými místy, tentokrát opravdu většinou směrem dolů. Potkáváme dvě vyschlé studánky, pár oveček a jednu mrtvou kozu a dvě krásně orosené pýchavky. Máme celkem slušný čas a tak se ani nemusíme honit. Nejhorší je jen poslední úsek, na dohled San Sebastianu, který prudce klesá a pěšina vede po různě velkých kamenech.
Těsně před městem nás vítá štěkot snad desítek psů a na protějším kopci se objevují podivné, z prken stlučené, boudy s okolím pečlivě oploceným tak, aby nebylo nic vidět. Španělsko je jednou ze zemí, kde chovají chrty na závody, ale i lov… a ne vždy se k nim pěkně chovají a dost nechutným způsobem se jich zbavují. Točí se okolo toho hodně peněz a na druhou stranu i organizací, které proti tomu bojují a snaží se pomáhat. U nás třeba „Galgo v nouzi“, kteří zprostředkovávají chrtí adopce. V mém okolí jednoho takového pejska znám a je naprosto úžasný. http://www.galgovnouzi.cz/clanek_pod/2.html
Přesně ve tři odpoledne vstupujeme do města a skrze obytnou zástavbu se dostáváme k parku s hraběcí věží, u které stojí i náš štědrovečerní azyl. V parku shazujeme bágly, připínáme hůlky na batoh a hledáme po všech možných i nemožných kapsách roušky. Přístav je hned vedle a tak stíháme i zmrzlinu. Na promenádě je velká mozaika na motivy, zde tak oblíbeného, Kryštofa Kolumba a dokonalý stojan první pomoci pro kola.
Trajekt jede na Tenerife opět hodinu a je tentokrát ještě větší než ten posledně. Zabíráme si uvnitř stolek v koutku a píšeme Sváčovi, aby nás nezapomněl vyzvednout. Lehce po šesté jsme z lodi venku, všichni se šťastně shledáváme a přesunujeme se domů, kde večer na terase plánujeme další den.
Galerie
