Lucie Dusová

2. srpna 2019 18:20

Okruh vlakem po střední Itálii a San Marinu

Itálie je země, která má turistům rozhodně co nabídnout, proto není divu, že sem lidé rádi jezdí jak na zimní, tak na letní dovolenou. Tyto řádky se budou věnovat cestě po jejím středu od Boloni přes toskánská města na severozápadním pobřeží až po San Marino. Celou trasu jsme společně s kamarádkou zvládly projet vlakem. Trvalo nám to 5 dní.

Galerie

Co jsme všechno viděly?

Naše cesta začala i vzhledem k příznivým cenám přímých letů z Prahy (s Ryanair) ve městě Boloňa, kde také po 5 dnech skončila. Náš dvoučlenný dívčí tým navštívil tato místa:

1. den: Pisa

2. den: Cinque Terre

3. den: Florencie

4. den: San Marino

5. den: Boloňa

Nechť Vám jsou následující řádky inspirací, pokud byste se sami zvažovali na tato místa podívat a podobný okruh udělat také. Pokud byste měli času více, můžete jej pochopitelně obohatit o další toskánská města (jako např. Lucca či Sienna) nebo o projíždění malebnou toskánskou krajinou, na které je ale už zapotřebí auto. Opačnou variantou je okruh zkrátit – možná jste někde už byli nebo na některá místa jet zkrátka nemusíte, aspoň bude cestování více v klidu bez zbytečného spěchu.

Doprava aneb jak se jezdí vlakem po Itálii?

V průběhu naší cesty jsme používaly výhradně vlak (jen jednou autobus). Všechny spoje si můžete pro představu vyhledat již doma, a to na webových stránkách omio.com, přičemž hned při zadání prvních možných spojení zjistíte, že cenové rozdíly mezi jednotlivými vlaky jsou někdy opravdu veliké. Nezřídka se stane, že v tentýž čas jedou na totéž místo dva různé vlaky - a vida, jeden z nich je až dvojnásobně dražší než ten první! I z toho důvodu je lepší si najít spoje předem, ať si u okénka nezakoupíte jízdenku, z jejíž ceny vám budou oči přecházet. Nejjistější je pak zakoupit lístky na místě v příslušných automatech, které najdete na každém vlakovém nádraží. Jejich obsluhy se nemusíte bát, je možnost nastavit si různé jazyky (češtinu tam pochopitelně nečekejte), ovládání je navíc velice jednoduché. Automat vás také upozorní na veledůležitou věc: každý lístek musí být před nástupem do vlaku označen (říkají tomu “validizace“), jinak hrozí, že budete při kontrole ve vlaku pokutováni. Lístky se označují (validizují) v malých přístrojích k tomu určených – najdete je na nástupištích (a také zde na obrázku pod textem).

přístroje, pomocí kterých si "validizujete" lístek na vlak

Obecně platí, že cestování vlakem po Itálii není úplně levná záležitost, ceny některých tras jsou velmi vysoké, přestože nejedete příliš daleko. Na druhou stranu se jedná o spolehlivou a celkem pohodlnou alternativu cestování.


DEN PRVNÍ: PISA 

Do Pisy jsme přijely v odpoledních hodinách vlakem z Boloni. Jednosměrná jízdenka pro dvě osoby nás přišla na necelých 70 euro, což nás mírně zaskočilo. Jely jsme s přestupem ve Florencii. Ubytované jsme byly cca 2 min pěšky od vlakového nádraží v hotelu Maria (Via Pietro Mascagni 24, 74 eur/osoba/2 noci). Hotel působil "domácky", žádný velký luxus, ale personál byl velice milý a snídaně výborná.

Šikmá věž (Torre Pendente)


Šikmá věž (Torre Pendente)

Na prohlídku města jsme měly jeden večer a... stačilo to. Všichni turisté zde hledají zejména jedno hlavní lákadlo - symbol města, kterým je pochopitelně Šikmá věž (Torre Pendente). Věž se nachází na Náměstí zázraků (Piazza del Miracoli, pro nás asi 15 min pěšky od hotelu). Jedná se o 56 metrů dlouhou zvonici, která se začala stavět už ve 12. století, nicméně kvůli naklánění byla stavba věže ukončena. Stavět se začalo znovu o 100 let později, dokončena však nebyla nikdy - a to měla být nejvyšší zvonicí světa! Dnešní odchylka je prý 3,99 m. Za vstup dovnitř zaplatíte 18 eur. 

My jsme dovnitř sice nešly, avšak zvenčí jsme fotily - a hodně! Je velmi působivé vidět, jak se všichni turisté snaží získat jednu a tu samou fotku: stojí/sedí a opírají se. Přestože většina z nich získá fotku na krásném zeleném trávníku, jak upozorňují zdejší tabule, vstup na trávník je zakázaný. Každou chvíli proto projde po místě několik policistů, kteří pískáním na píšťalku rozeženou všechny turisty, kteří zákaz do té doby ignorovali. Hned, jak policisté zajdou dále, jsou již všichni se svými fotoaparáty připraveni na další kolo...Pokud vás focení věže omrzí, na Dómském náměstí (La Piazza dei Duomo) ) můžete obdivovat také katedrálu Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí a baptisterium sv. Jana Křtitele.

Dómské náměstí i se světoznámou věží

Pokud byste v Pise strávili více času, údajně stojí za návštěvu také další místa, jako např. místní botanická zahrada, náměstí s historickými paláci (Cavalleri nebo Carrara), rodové věže a kostely atd. Večer se dá navíc strávit romantickou večeří v jedné z místních restaurací. 


DEN DRUHÝ: CINQUE TERRE ANEB MÍSTO KOUZELNÝCH VESNIČEK

Druhý den jsme se vydaly vlakem k moři - do jednoho z nejpůvabnějších míst, které jsem kdy viděla: Cinque Terre. Jedná se o oblast italské riviéry, kde se na skalnatých výběžcích rozprostírá pět úchvatných barevných vesniček s dechberoucími výhledy na moře i na vesnice samotné.

Cesta vlakem do pro nás nejvzdálenější vísky (Monterosso al Mare) nás stála 11 eur (jednosměrná jízdenka, jediný přímý spoj jel v 8:47), přičemž pro všechny vesničky platí, že jsou spojeny vlakem a sítí stezek. Návštěvu tohoto místa si tak můžete zpříjemnit buď turistikou u moře, přejížděním vlakem (z jedné do druhé vesnice se dostanete většinou do 5 min a zaplatíte 4 eura za každou cestu) nebo kombinací vlaku a nohou. My jsme se držely plánu začít v nejvzdálenější vesnici, přijíždět vždy blíže a blíže a z poslední vesnice odjet zpět vlakem do Pisy. Cesta z poslední vesnice nás vyšla opět na 11 euro (i když jsme předtím za každý drobný úsek platily po 4 eurech), nicméně tak to tam zkrátka funguje. :) (Pozn. Údajně existuje jakási karta, jejíž vlastníci mají zvýhodněnou cestu vlakem, nicméně aby se vám cena karty vyplatila, museli byste tam jezdit jak blázni sem a tam a pravděpodobně déle než jeden den :)).

Nyní krátký popis navštívených vesniček - jak vypadají a co tam mají pěkného k vidění:

Monterosso al Mare

Do této vesnice jsme zavítaly z prostého důvodu: podle informací na internetu se mělo jednat o jedinou z vesnic, kde se nachází pláž na koupání. To je sice pravda, nicméně plnější pláž, kde se svým ručníkem v hlavní sezóně bojujete doslova o každý cm jsem ještě snad neviděla! Bohužel kromě této přecpané pláže zde k vidění takřka nic není. Pokud se chcete vykoupat, doporučuji spíše menší pláže (např. ta ve Vernazze) či schůdky, které vedou ze skalnatých pobřeží dalších vesniček, kde podobným problém s ubíráním životního prostoru rozhodně řešit nebudete a moře bude stejně krásné jako je tady.

přeplněná pláž na Monterosso al Mare


Vernazza

maličká pláž ve Vernazze

Vernazza je někdy označována jako nejkrásnější ze všech vesnic. Najdete v ní krásné barevné domečky, obchůdky se suvenýry (určitě si zde zakupte nějaký "citronový suvenýr" - to, že se v této oblasti pěstují citrony, je všude k nepřehlédnutí a malá mejdlíčka i žvýkačky voní naprosto parádně!), malou pláž, množství restaurací a nahoře na skále dokonce hradní zříceninu. Vstup na hradní věž (otevřeno každý den od 10 do 20:45, vstup 1, 5 eur) se nachází téměř dole u pláže a prochází typickými úzkými uličkami. Výstup rozhodně doporučuji, protože ty výhledy za to opravdu stojí!

výhled z hradní věže ve Vernazze


Manarola

Pohádková vesnička - důvod, proč jsme sem vůbec jely. Zatímco o Vernazze se mluví jako o nejkrásnější vesničce, o Manarole se dočtete, že je dokonce mnohdy považována za nejkrásnější místo v celé Itálii. Pokud rádi fotíte a zatoužíte mít typický "google obrázkový" záběr na toto městečko, nemusíte jako my zkoušet místní stezky vedoucí strmě nahoru (a následně být zklamáni, že nemáte dron a tudíž veškeré úsilí bylo zbytečné), stačí sejít dolů k přístavu, kde vás cesta vpravo dovede na "ono místo", odkud se všichni turisté snaží záběr vyfotit tak, aby aspoň na některém z nich nebylo rameno kolegy odvedle. Tohle si musí vyfotit a především zažít prostě každý! Z Manaroly jsme toužily jít krátkou (cca 1 hod) stezkou lásky (Via Dell´Amore) do Rio Maggiore, nicméně stezka byla bohužel kvůli pádu kamenů uzavřena a nám nezbývalo než se vrátit vlakem zpět do Pisy (dřívější vlak jsme totiž propásly).

Závěr: V Cinque Terre by bylo možné trávit klidně celou dovolenou. Umím si představit, jak krásně by šlo spojit koupání a památky s turistikou (turistických stezek je zde opravdu mnoho a vedou nahoře podél pobřeží - ty výhledy musí být nádherné! Jen pozor na dobré boty, některé cesty jsou dost náročné...)


DEN TŘETÍ: FLORENCIE

Cesta vlakem z Pisy do Florencie nás vyšla do 10 eur za osobu. Vlaky zde jezdí zhruba každých 30 min a cesta netrvá příliš dlouho. Místní nádraží je poměrně veliké, a abychom se z něj dostaly na tu správnou ulici vedoucí směrem k hotelu, data v mobilu nám nutně přispěchala na pomoc (aneb holka s tištěnou mapou a ještě v zahraničí není dobrá kombinace).

Velice doporučuji náš hotel St. James (Via XXVII Aprile, www.hotelstjamesfirenze.com, cca 36 eur/osoba), ve kterém nás sympatický Ital na recepci přivítal jako královny, které přijely z daleka (natolik mi to připomínalo záběr z nějakého historického filmu, že jsem se culila ještě 10 min a přemýšlela, co mu koupím za pozornost jako poděkování za takovou péči). Byl nám umožněn dřívější check-in, pokoj byl krásný a snídaňové stoly bohaté. Od nádraží je hotel vzdálený cca 10-15 min, do centra se dostanete do 20 min.

Kousek od hotelu nám recepční doporučil tržnici na Piazza de Mercato Centrale, kde se dalo výborně za rozumnou cenu najíst (vč. místních specialit) - místo celkově působí jako food court pro místní, proto je cenově dostupný a zároveň obsahuje kvalitní jídlo a širokou nabídku všeho, nač si jen v Itálii vzpomenete.

Katedrála Panny Marie Sněžné (Santa Maria del Fiore)

Od tržnice jsme se v podstatě jen nechaly unášet uličkami do centra na náměstí Piazza del Duomo ke katedrále Panny Marie Sněžné (Santa Maria del Fiore), která je čtvrtou největší katedrálou na světě. Její renesanční kopule dominuje celému městu a je jeho nejznámějším symbolem. Pohled na ni je skutečně úchvatný, dovnitř bohužel vedou dlouhé fronty přes celé náměstí. Babtisterium sv. Jana Křtitele (Babtisterium San Giovanni), které se zde také nachází, je považováno za nejstarší budovu ve Florencii (pochází z 6. či 7. století).

katedrála Panny Marie Sněžné (Santa Maria del Fiore)

Poblíž těchto skvostů si můžete prohlédnout také veleslavnou sochu Davida od Michelangela (která z tohoto umělce udělala na dnešní poměry milionáře), jejíž originál sice stojí v Akademii krásných umění (Galleria dell'Accademia), nicméně kopie je zcela volně ke zhlédnutí před Starým palácem (Pallazzo Vecchio) na náměstí Piazza de lla Signoria. Palác slouží jako městská radnice.

Most zlatníků (Ponte Vecchio)

Za druhou nejzajímavější památku Florencie (hned po katedrále) bychom alespoň my označily Most zlatníků (Ponte Vecchio), na který se dostanete od katedrály centrem pěšky. Cesta k němu prochází uličkami plnými luxusních obchůdků. Takřka na každém rohu si můžete koupit zmrzlinu. Nenechte se ale zmást. Je zde sice napsáno, že jedna porce stojí okolo 7 eur, nicméně nepředstavujte si obyčejný kopeček za dvě stovky. Jedna porce totiž čítá většinou tři obří kopečky, takže odcházíte se zmrzlinou, kterou máte potíž sníst. Cena je ve skutečnosti závislá jen na velikosti kornoutku, který vám dají (a i do nejmenšího se toho vejde požehnaně!). Ale zpět k mostu. Most je zcela unikátní tím, že má po stranách malé domečky, ve kterých dříve žili zlatníci. Dnes se zde nachází luxusní zlatnictví.

Most zlatníků (Ponte Vecchio)

Nejznámější výhledy na město

Přes most přejdete na druhý břeh řeky do novější části města. Zde, dáte-li se cca 10 min doleva a poté zdoláte několik schodů do kopce, dojdete na Michelangelovo náměstí (Piazzale Michelangelo), ze kterého se skýtá překrásný a z google fotek Florencie známý panoramatický pohled na celé město i s katedrálou. Náměstí je z důvodu vysoké návštěvnosti obklopeno stánkaři se suvenýry i občerstvením.

klasický výhled na Florencii z Michelangelova náměstí (Piazzale Michelangelo)

Navečer si stojí za to zajít na náměstí Piazza di Santa Maria Novella se stejnojmenným bazilikálním kostelem. Uprostřed náměstí si můžete sednout, kochat se pohledem na osvícený kostel a poslouchat hudbu, která se zde rozléhá. Pokud zatoužíte romantickou italskou náladu ještě více posílit, můžete povečeřet v jedné z restaurací, které se zde na náměstí nacházejí. 


DEN ČTVRTÝ: SAN MARINO

výhled z jedné z věží v centru San Marina

Následující den jsme se vydali z Florencie vlakem do Rimini, odkud jezdí do San Marina pravidelný autobus Bonelli (celý název společnosti je GruppoBonelli Bus&Beneditini). Cesta vlakem je celkem dlouhá (2-3 hod, často navíc i s přestupem, a to v Boloni) a vyjde na 14 eur/osoba. (Z Florencie do Rimini je možné jet také autobusem Flixbus, který však jezdí jen v 7:35, což by pro nás znamenalo přijít o hotelovou snídani a pro nás nepřipadalo v úvahu ani náhodou :)…) Zastávka autobusu se nachází naproti vlakovému nádraží vedle Burger Kingu. Zpáteční lístek na autobus lze koupit přímo v informačním centru vlakového nádraží, kde obdržíte také jízdní řád (lze předem vyhledat na internetu).

Již jízda autobusem do San Marina (necelá hodina) je příjemným zážitkem, zvláště když se začnou otevírat krásné výhledy do okolí. San Marino je třetí nejmenší evropský stát, ze všech stran obklopený Itálií. Zároveň je prý jedním z nejbohatších států na světě. Jeho hlavní město se tyčí na vysoké hoře, která má tři hlavní vrcholy s majestátními věžemi. Na nejvyšší horu Monte Titano do centra města se lze dostat lanovkou z Borgo Maggiore (cena je 2,80 eur jedna cesta, 4,50 eur zpáteční). Pokud však dorazíte do města autobusem z Rimini, který parkuje kousek od hlavní městské brány, nemusíte tento zážitek absolvovat. Převýšení lanovky rozhodně stojí za to a není to nic pro ty, kteří mají strach z výšek.

lanovka do centra San Marina


Místo dechberoucích výhledů a nakupování

San Marino je oblíbené místo pro nakupování, neboť se na zboží nevztahují daně a cla. Po celém centru najdete množství obchůdků převážně s kabelkami, voňavkami a elektronikou. Místní prodejci jsou velmi přesvědčiví, a pokud vám po dotázání se na cenu nejprve místo odpovědi podají dlouhou přednášku o tom, jak unikátní zboží zde mají, očekávejte nemalou částku (která se ale stále prý vyplatí!).

Po celou dobu nás neopouštěla představa, že mnohem více než na dívčí trip se tohle místo hodí pro romantický víkend ve dvou. Z místních krás vás doslova oči přecházejí - buď obdivujete krásné uličky a dýcháte atmosféru historického městečka nebo se kocháte neuvěřitelnými výhledy ze všech stran.

San Marino - centrum s výhledy


San Marino výhodně s Tutto San Marino Card

Kromě procházek a nakupování je toho v San Marinu také hodně k vidění! Pokud si ideálně u jedné z věží pořídíte Tutto San Marino Card (stojí 7,50 eur, přičemž už jen vstup do jedné z věží vyjde na 4,50 eur), budete mít vstupné do všech věží a jejich muzeí zcela zdarma + k tomu vstup do dalších muzeí opět zdarma, v jiných získáte povětšinou až 50% slevu (a slevu 10% v restauracích a obchodech). Ani jedna nepatříme mezi fanoušky podobných karet, ale tato se opravdu vyplatila. Kromě klasických muzeí najdete v San Marinu také muzea méně tradiční zaměřená spíše na zábavu hledající turisty - patří mezi ně například mnou vyzkoušené Muzeum upírů a lykantropie/Muzeum nočních stvoření (Museo dei Vampiri e Licantropi/Museo Creature della Notte) nacházející se v ulici Contrada dei Magazzeni. Jedná se o několik málo místností plné působivých tematických efektů, které jsou však pro mnohé návštěvníky kvůli přemrštěné ceně vstupného zklamáním. Jako další byste zde pak mohli narazit na Muzeum mučení (Museum of Torture) či Muzeum kuriozit (Museo delle curiosità).

Muzeum upírů a lykantropie/Muzeum nočních stvoření (Museo dei Vampiri e Licantropi/Museo Creature della Notte) 


Tip na výhodné bydlení přímo v historickém centru!

Pozoruhodné je, jak se San Marino mění k večeru a jak vypadá po ránu. Na základě vlastní zkušenosti (v plné sezóně) si troufám říct, že většina turistů opustí večer brány města a jen menšina zde přenocuje. Ráno, zvlášť když na město padne mlha, procházíte středověkým městečkem s atmosférou anglického hrabství a nepotkáte přitom ani živáčka! Série nejkrásnějších fotografií může začít. Pokud byste po ní také zatoužili, s noclehem neváhejte. My našly ten svůj v hotelu Bellavista (www.hotelbellavistasanmarino.com, cca 33 eur/osoba) na adrese Contrada del Pianello 42/44 přímo v historickém centru. Ceny přespání byly více než příznivé a personál sestávající se z roztomilých pánů, kteří si navzájem jeden z druhého dělali legraci jen proto, aby nás rozesmáli, stál za to. Slabou stránkou hotelu byla snídaně (káva a croissant) a nemožnost najít zde po ránu jakoukoli pekárnu či potraviny, které by ji nahradily. Já nakonec snídala v jiném hotelu, kde mi ochotný číšník připravil sendvič s džusem dle mého výběru. Zajímavostí pro vás může být, že přenocování v San Marinu je znatelně levnější než přenocování v Rimini!

San Marino po ránu


DEN PÁTÝ A ŠESTÝ: BOLOŇA

Následující den jsme se ač nerady, ale přeci jen vydaly zpět do Boloni, naší finální destinace. Boloňa bývá popisována jako nádherné starověké město s dlouhou a bohatou historií. Červené cihly, které dávají místním budovám její typickou podobu, daly vznik přívlastku "Červená Boloňa". Ačkoli si mnozí myslí, že z tohoto města pocházejí boloňské špagety, pravdou je, že místní největší specialitou jsou lasagne a tortellini. S boloňskými špagetami naopak prý nemá toto město nic společného! Ale já se na ně samozřejmě tolik těšila, že jsem si je dala hned k obědu.

Smutnou pravdou, se kterou jsme se brzy seznámily (a nemyslíme si, že to bylo způsobeno jen velkým kontrastem s předchozími navštívenými destinacemi), bylo to, že ve městě toho k vidění zas tolik není. V centru najdete hlavní náměstí Piazza Magiore, které se pyšní nedokončenou gotickou bazilikou San Petronio (ze 14. století), budovou radnice Palazzo Comunale, fontánou a několika dalšími historickými budovami. 

I tady mají šikmé věže...Torre Asinelli a Torre Garisenda

Největším symbolem města jsou však dvě šikmé věže Torre Asinelli (z roku 1109, 97 m, vychýlení o 1,2 m) a Torre Garisenda (48 m, vychýlení přes 3 m). Obě stojí na náměstí Piazza di Porta Ravegnana. Pokud budete chtít do jedné z nich vstoupit a prohlédnout si město z výšky (k čemuž musíte zdolat nekonečně mnoho schodů!), musíte si však zakoupit lístek přímo na náměstí Piazza Magiore, a to s přesným časem prohlídky. Výstup za to rozhodně stojí - to, co nahoře uvidíte, je to nejkrásnější, co vám může Boloňa ze sebe dát, takže určitě neváhejte! Lístek stojí v plné ceně 5 eur, přičemž dovnitř pouští celkem nepravidelně, někdy po čtvrt někdy po půl hodině i déle a to do 17 hod (bližší info lze dohledat na: https://www.bolognawelcome.com). 

Torre Asinelli a Torre Garisenda - hlavní symboly Boloni

Kromě těchto míst (zahrnujících navíc ještě pár kostelů a budovu známé univerzity) totiž zde nenajdete téměř nic chtivým turistickým očím lákavého. Snad jen jedna pozoruhodnost ještě stojí za zmínku, a to malé "okno do Benátek", které hravě objevíte na ulici Via Paella u domu č. 14.

"okno do Benátek" na Via Paella č. 14

Co se týče ubytování, dražší ceny nás nasměrovaly dále od centra do příjemného a moderního studentského hostelu We_Bologna (Via de' Carracci, 69/14, cca 26 eur/osoba), který můžeme s klidným srdcem doporučit. Hotel se nachází cca 15 min od hlavního nádraží, kam přijíždějí také autobusy z letiště (Titolo Aerobus, lístek stojí 6 eur). Do centra dojdete svižným tempem do 40 min, pomalejším do hodiny. 


Na kolik peněz nás to vyšlo?

V Boloni náš ani ne týdenní výlet po Itálii skončil. A na kolik nás vyšel?

- cesta (vlaky, autobusy): 85 eur (tj. cca 2200 Kč)

- ubytování (se snídaněmi): 170 eur (tj. cca 4400 Kč)

- zpáteční letenky Praha-Bologna s před. nástupem do letadla a 2 kabin. zavazadly: 1600 Kč

Celková cena (bez kapesného a stravování přes den) šestidenního cestování činila cca 8200 Kč/os. Celkově jsme se tedy pohybovaly na částce okolo 10 tisíc, což nám přišlo fajn s ohledem na to, co vše jsme viděly. 

výborné zákusky v centru Boloni


Galerie

Přidej se do komunity cestovatelů! Vytvoř si mapu svých cest. Sdílej své zkušenosti s ostatními.

Připoj se
Zatím žádné komentáře
Pro přidání komentáře se přihlaš