Exploring Travel

3. srpna 2019 13:25

Proč vyrazit na Bali? Načerpejte inspiraci pro vaší cestu ..

Denní itinerář, co a jak jsme prožily.. Je to ráj chrámů, překrásného oceánu a dobrého jídla

Článek - Bali, aneb jak se nenechat místními oškubat jako kuře zde: https://www.cestolet.cz/cestopis/bali-aneb-jak-se-nenechat-mistnimi-oskubat-jako-kure/

Teď už denní itinerář, co a jak jsme prožili a jakými místy projeli. Kde šnorchlovat a nebo kde vubec nejet? Čtěte dál.

+ doplněno videi s popisky všech navštívených míst.

5.1. 2019

Přelet ze Singapuru na Bali

Po příletu jsme na letišti směnily jen drobnou část peněz a koupily si místní sim kartu. Což doporučuji, při delším pobytu.

Jakmile jsme vylezly z letištní haly ven, valily se na nás masy taxikářů a nabízeli nám super ,,levné taxi.” My se však nenechaly napálit a ceny předem znaly. Díky aplikaci gojek a naší vytrvalosti odmítat všechny kolem, jsme dojeli autem za 1/5 ceny co nám nabízeli.

První naše ubytování jsme zvolily v centru Canggu a zároveň kilometr od pláže.

Hned první večer jsme měly stěstí a přímo před našim hotelem, na hlavní cestě, pořádaly místní obyvatelé ceremonie. Prvních 15 min jsme shlédly a pak nás zastihl velký slejvák. My měly výhodu, že jsme hned zalezly do hotelu a pak už skočily únavou přímo do postele.


6.1. 2019

Relax a sem tam přeháňky

Vstávaly jsme až v půl 11 a před polednem si zašly na snídani. Prošly se k moři, kde byly tak velké vlny, že jsme se vrátily do hotelu a skočily jsme raději do bazénu. Pak následovala menší opalovačka a masáž. Opravdu to byl relax den.

Večer jsme se hezky ohákly a vyrazily do baru na pár drinků.


7.1. 2019

Opět relax

Dnes jsme si přivstaly a na doporučení od Kryštofa / cestology, šly na snídani do Crate Cafe. Ceny mají sice vyšší, zato opravdu dostanete luxusní porce a úžasnou kávu, kterou já sice nepiju, ale Anet chválila, jak byla vynikající. Tento den jsme opět zvolily relaxově s opalováním. Byly jsme přeci jen hodně bílé a chtěly rychleji zapadnout.



8.1. 2019

První výletní den

Dnes jsme se poprvé setkaly s našim průvodcem/ řidičem Manikem. Dostala jsem na něj doporučení pres cestovatelskou fb stránku a už v ČR jsme se dohodli na výletech. Poupravil mi můj itinerář, aby byl perfektní a poradil, kde si vystačíme samy okolí projít. Měly jsme dohodnuté jen vetší přejezdy a výlety daleko od sebe. Tam, kde bychom na skůtrech samy zabloudily nebo se pravděpodobně vysekaly.

Z 20 dnů jsme ho měli rezervovaného na 7 dní v průběhu naší cesty.

Ráno nás hezky vyzvedl u ubytování a jely jsme k našemu prvním chrámům jménem Pura Batu Bolong a hned opodál k Tanah Lot. V chrámech musíte mít vždy zahalená kolena a ramena. Buď jsou chrámy, kde mají sarong (šála na zakrytí kolen) v ceně vstupného a nebo jsou za malý poplatek k zapůjčení.

Pura Batu Bolong
Tanah Lot

Tyto dva chrámy jsou umístěné na skále hned na pobřeží. Měly jsme možnost vidět jak připravují obětiny svým bohům a jak je místní ženy pak nosí na hlavách. Poté jsme navštívily chrám Uluwatu, který se nachazí také na skále, ale tentokrát ve velké výšce. Pokud znáte film: jíst, meditovat a milovat. Tak na pláži Padang- padang, se odehrávala nejedna scéna z filmu.

Tento den jsme krásně zakončily na rybím trhu. Koupily si čerstou rybu, hezky nám ji na místě vykostili a jako druhou pochoutku jsme měly velké krevety. Na ně nám Manik prozradil, že ty víc zelené, jsou nejvíc čerstvé. Ryby jsme vzaly hned vedle do restaurace, kde nám je na grilu velice chutně připravili. Jako přilohu jsme měly rýži, tu tady mají opravdu výbornou. Najedly jsme se opravdu moc dobře. Ps: jedly jsme jako místní lidé, místo příboru jsme používaly ruce. (I na tu rýži)


9.1. 2019

Přejezd na Nusa Penida

Hned ráno po snídani jsme vyrazily do přístaviště a jely menší lodí na vedlejší ostrov Nusa Penida. Tady jsme strávily 4 noci a 5 dní. Ubytování jsme si rezervovaly cestou na lodi a opět pomocí bookingu.

Po příjezdu na ostrov nám hned každý pán nabízel taxi auto nebo taxi skůtr. My však s těmi batohy zvolily auto. Usmlouvaly jsme cenu na polovinu a vyrazily k hotelu. Ubytování bylo jako vždy nádherné. Stále se držíme cen do 200,- noc/1os.

I s touto cenou máme vždy bazén, klimatizaci a někde nabízí i snídaně.


10.1. 2019

Výlet po západní části ostrova Nusa Penida

Ostrov je poměrně malý a v okolí našeho hotelu, jsme neviděly jedinou půjčovnu skůtrů. V hotelu je sice půjčují, ale díky našim nedostatečným zkušenostem nám je nezapůjčili. Chtěli nás tak uchránit od nebezpečných cest a raději nám nabídli jejich ridiče. Tak jsme si mohly vozit prdelky v autě.

Z větší části jejich cest mají hodně kopců, šutrů a děr. Je to opravdu jen pro zkušené řidiče.

První zastávka byla na boží výhled na Kelingking Beach. Pak jsme jely přes další šílené cestičky až k Broken beach a Angel's Billabong. Broken beach byl úchvatný. Avšak z Angel's jsme tolik nadšené nebyly. Rozhodně podle fotek z google to tak nevypadalo.

Kelingking Beach
Broken beach

Výlet jsme zakončily na Crystal beach. Dojely jsme v poledne a bylo tam až neuvěřitelně prázdno. Zalidnilo se to až po 14hod. Tady jsme strávily 4 hod. Daly relax, moře, pochutnaly si na kokosu a obědu. Mezitím jsme se stačily i spálit, což jsme zjistily hned po příjezdu na hotel.

Večer jsme šly do místní restaurace/baru u moře a pak to zalomily do postele.


11.1. 2019

Výlet po východní části ostrova Nusa Penida

Jako první zastávku jsme měly v jeskynním chrámu Goa Giri Putri. Po vystoupání mnoho schodů, nás čekalo milé přivítání místními muži v jejich svátečním oblečení. Do chrámu se leze menší dírou ve skále. Pak jsme ji celou prošly až na druhý konec. V chrámu jsme zastihly speciální modlitby. Tak jsme krásně mohly slyšet, jak se to tam rozléhá.

Pak jsme jely až na jihovýchodní část ostrova. Tady skála rozděluje dvě známe pláže. Neuvěřitelnou a kouzelnou Diamond pláž a druhou Atuh pláž. My šly jako první na Diamond pláž. Sejít dolů úplná sranda nebyla. Však nic, co by se nedalo zvládnout. Bylo nás tam asi 8 a celá nádherně bílá pláž patřila jenom nám. Moře bylo mnohem víc slanější a teplejší než jsme měly doposud. Horší a složitější bylo se dostat do moře. Vlny byly dost vysoké a proud vody velice silný. Ale i tak jsme to zvládly.

Diamond pláž

Po asi 2 hodinách jsme ukončily rozjímání a vyrazily zpátky nahoru. Cesta byla mnohonásobně horší než dolů. Po málem nechaných plicích na schodech, jsme se po nějaké době dostaly úplně nahoru. Druhou pláž, která ležela na druhé straně skály jsme vynechaly. Opět se trmácet kdoví jakým terénem nebo schody dolů a pak to zas celé absolvovat nahoru, nám nepřišlo tolik skvělé. Hlavně jsme i z místa, kde jsme stály viděly, co nám tato pláž nabízí. Pláž už nebyla tak krásně čistá a bylo tady o poznání více turistů, barů a restaurací. Proto jsme se rozhodly jet dál. Naše poslední místo byla vyhlídka Thousand Islands Viewpoint. Určitě toto místo nezapomeňte navštívit. Výhled je tady krásný a pokud budete mít dostatek sil, sejdetě dolů až k dvou chatkám na stromě. Dají se i pronajmout na noc.

Thousand Islands Viewpoint

Po příjezdu na ubytování jsme přišly o elektřinu. Byl to čas oběda a my byly velmi hladové. Vše kvůli tomu zavírali a nikde nevařili. Byly jsme odkázané na kokosovou vodu a nějaké sladké sušenky, které se jediné kromě chipsů daly koupit.

Elektřinu nahodili až večer, kolem sedmé a my šly konečně na jídlo. Já si dala pizzu a Anet kebab s rýží. Kdekoliv na světě jsem, zkouším jakou dělají pizzu. Nemůžu si pomoct, však nejlepší mají stále v mém rodném městě u nás v ČR.


12.1. 2019

Opět bez elektřiny

Ráno opět nešla elektřina. Moc jsme si z toho hlavu nedělaly a jen si říkaly, že další den snad na sladkém obědě nebudeme. Místní paní ve vedlejším obchodě s malou restaurací naštěstí stačila ráno uvařit. My si tak vychutnaly další velice levné místní jídlo. Základ je vždy rýže, do kterého příjde různý sortiment mas, ryb, zeleniny a nudlí. Tento den to byla ryba, kousky kuřecího masa a nudle se zeleninou. Po 15h fungovala konečně elektřina, ale k naší nelibosti začalo záhy opravdu hodně pršet. Trvalo to naštěstí jen 15 min a bylo zase hezky. Takto naše období deštů zatím vypadalo.


13.1. 2019

Z Nusa Penida do Amedu a šváb pod postelí

Tady není moc co k vyprávění. Ráno snídaně v hotelu. Opět výborná jako každý den. Dopoledne relax. Odpoledne jsme jely lodí zpět na Bali. Pak jsme měly přejezd do Amedu. Ubytování jsme měly přímo u pláže. Našly obchod na koupení vody a hlavně repelentu. Tady už opravdu byly komáři v daleko větší míře. Daly koupačku v moři a pak sedly na oběd s pivkem. Večer na ubytováni, když jsme se chystaly jít spát, a já klasicky vystříkala pokoj silným repelentem, se nám ukázal poprvé nezvaný host. Tady je větší džungle, než jsme do teď měly a ano, ukázal se nám šváb. Po nastříkání byl drobeček zmatený a nevěděl kam utéct. Ale našel si cestičku a už se nevrátil. Já ho totiž upozornila, že my si toto ubytování zaplatily a jestli si ho zaplatil i on, tak fajn. Ale podle mě tu byl na černo a má štěstí, že raději zdrhnul, než jsme ho stačily nahlásit za neoprávněné vniknutí.


14.1. 2019

Výletní den po východě na Bali

Tento den jsme měly v plánu dva vodní chrámy. První zřejmě hodně profláklý vodní palác Tirta Gangga. Turisti tady dokonce stály fronty na fotku.

Tirta Gangga

Druhý byl dechberoucí vodní palác, (skoro bez turistů) jménem Taman Soekasada Ujung. Pomalu jsem neměla slov. ,,Je to tady vše neskutečné a opět mě to naplňovalo pozitivní energií. Miluju to.”

Taman Soekasada Ujung

Pak jsme se zastavily v balijské čokoládovně. Tady moc chvály nemůžu napsat. Ano je to sice bez turistů a pobaví vás dokonce i jejich místní husa. Bohužel výklad o čokoládě moc nečekejte. Nebo aspoň my na to měly smůlu.

Tento den jsme zakončily na panenské pláži, kde jsme dováděly ve velkých vlnách.


15.1. 2019

Málem jsem se utopila v moři v Kubu

Tento den byl pro mě hodně náročný. Měla jsem naplánované potápění v Kubu. Byla jsem tím nepolíbená a hrozně moc jsem to chtěla vyzkoušet. Kde jinde začít, než na Bali? Tak jsem se domluvila jen několik dní předem s Relax Bali v Kubu, který je český resort. Pro mě jako nováčka, bylo důležité rozumět všemu, co mi bude vysvětlovat a učit. Anglicky bych to opravdu nedala. Všichni tam byli velice milí a usměvaví. Domluvila jsem si zkušební ponor pro nepotapěče a zaučení probíhalo v bazénu. Paní lektorka mi hezky vše na souši vysvětlila a poučila. V bazénu jsem si chvílemi nadávala, co to zas vyvádím. Však mi to nedalo a chtěla jsem to zvládnout a opravdu to jít zkusit. Po všech cvičeních jak se mám chovat a jak se budeme pod vodou dorozumívat, jsme šly konečně do moře.

Tady už to bylo něco jiného. Začátek byl v pohodě. Krásné rybky a postupně jsme šly níž do hloubky. Však už po 5 min jsem v hloubce cca 5 metrů začala panikařit a chtěla se ihnet vynořit. Mávala jsem rukama, ať můžu hned nahoru. To však tak lehce, s tím vším, co máte na sobě nejde. Dýchala jsem špatně, jen do hrudníku, ale v té panice mi to správně do břicha nešlo. Lektorka mě uklidnila a postupně vytahovala na hladinu. Pak jsem se nechala chvíli unášet na hladině a uklidnila mysl i tělo. Spanikařila jsem, protože čím víc jste v hloubce, tím víc se vám tlačí maska do obličeje a nějak jsem to poprvé nezvládla. Neutopila jsem se a po chvilce jsme šly zkusit ponor blíž k pobřeží v menší hloubce. Ten mi už šel lépe a já sama se cítila jistější. Je skvělé být tam jen ve dvou, kdy se jen vám po celou dobu věnuje a pomáhá. Tady byla podvodní říše trochu jiná. Potkaly jsme neskutečně hodně druhů velkých i malých ryb. Hvězdice a dokonce i chobotnici schovávající se za korál. Svět je to neskutečný a je príma, že se nemusíte pro každé nadechnutí vynořovat. Po asi 20 min se mi už začala více nalévat voda pod masku a už toho bylo na mě moc. Ukázala jsem, že mám dost a pomalu jsme ukončily ponor a vynořily se po chvilce nad hladinu.


Zkušenost to byla skvělá a rozhodně je důležité s kým tam jste. Další dvě hodiny jsem rozdýchavala mou první zkušenost s potápěním, kterou jsem zajedla vepřovým řízkem s bramborovou kaší. Pak jsem se vrátila k Anet na hotel, kde jí bohužel celý den propršel.


16.1. 2019

Propršený den v Amedu

Hmm, co myslíte, že jsme ten den dělaly? Já dopisovala a upravovala tento článek. Anet mi s ním pomohla k dokonalosti. Jinak byl celý den relaxový, postelový, hrály jsme karty, jedly a popíjely pivko. Co jiného se má dělat v tomto počasí. Těšily jsme se na druhý den, jak tuto upršenou oblast v Amedu opustíme a budem mít opět příjemné a hezké počasí.


17.1. 2019

Konečně hezké počasí, výlety cestou do Ubud

Chrám Lempuyang byl naší první zastávkou tohoto dne. Zajímavostí je, že vám zde místní udělají populární fotku pomocí zrcátka. Viditelný odraz vodní hladiny vůbec neexistuje, jedná se jen o optickou iluzi.

Chrám Lempuyang

Chrám Besakih byl zatím pro nás nejdražší (cca 100,- jinak je to vesmes mezi 8,- až 30,-). Dojet úplně k chrámu nemůžete, místní vás tam vezmou v ceně vstupu na skůtru. Chrám je opravdu veliký a první který vidíme s jejich typickými stříšky.


Besakih

Pak jsme zajely na první vodopád Tukad cepung, na který musíte zdolat několik více schodů a pak se probíráte říčkou, než dojdete k vodopádu. Ale ten pohled stojí rozhodně za to.

Tukad cepung

Druhý vodopád Tibumana byl dostupnější. Schodů bylo méně, ale zato je více turistické. Na samotnou fotku s vodopádem si hezky počkáte. Voda mě trošku překvapila, nebyla tak průzračná jak znám z různých fotek.

Tibumana

Pak jsme dojely do Ubudu, kde jsme se setkaly s třetí členkou našeho tripu po Bali - Janou.

Večer jak jsme procházely centrem, nám nejeden místní muž nabízel různé taneční show ve dvou chrámech, které jsou na hlavní ulici. Jeden jsme si vybraly a zpestřily si tím večer.


Zde odkaz na první část videa na Bali:


18.1. 2019

Tři slečny na výletě, už jsme kompletní sestava

Hned z rána jsme vyjely nedaleko Ubudu na vyhlídku na sopku Batur. Bohužel nám moc počasí nepřálo a v dáli jsme měly škaredý opar. Pak jsme dojely na Cekingan Rice Terrace. Tady jsou ty nejznámější rýžové terasy na celém Bali. Jsou obrovské a projít je celé, by snad zabralo celý den. My si prošly kousek a pak se šly zhoupnout na houpačku. Tady tato jejich atrakce je dražší. Zhoupnou vás jak ze předu, tak i po zadu za nějakých 240,- na naši měnu a máte garanci 15x zhoupnuní.

Cekingan Rice Terrace

Tirta empul chrám je rozlehlý a velkou zvláštností je, že jak místní tak i turisté sem chodí kvůli očistnému rituálu těla, duše a karmy. Celý proces zahrnuje opakování krátkého rituálu u každé z mnoha fontánek. Spojí ruce k modlitbě, 3x opláchnou obličej a 3x se napijí. Dělá se to pro jejich tři bohy. Pro Brahmu, Višnu a Šivu.

Tirta empul

K Gunung kawi chrámu vede cesta několika schody. Dolů se šlo dobře, nahoru už to bylo víc obtížné. Tento chrám je ve skále a první tohoto typu co jsme tady viděly. Poslední zastávka byla k vodopádu Tegenungan. Tady si opět sejdete hodně schodů a za odměnu máte skvělou koupačku pod silnějším proudem, přímo pod vodopádem.

Gunung kawi
Gunung kawi


19.1. 2019

Opice vážne dost smrdí a moje zkušenost

Tento den jsme toho nějak víc nestihly. Dopoledne jsme si to namířily do opičího lesa. Je sice malý, ale než projdete všechny uličky, pobavíte se s opicemi a uděláte nějaké prímové selfie, tak tady strávíte i 4 hodiny. To co čtete různě po internetu, jak jsou tady agresivní opice, není pravda. Manik nám říkal, jak tady mají opice opravdu hezky vychované. V parku je hodně místních pracujících mužů, kteří hlídají na každém rohu. Když se někde něco semele, okamžitě reagují a jdou k vám na pomoc. Opice jsou prostě zvědavé a nesmíte je ničím provokovat. Když je nějaká víc drzejší nebo nepříjemná, odchytí ji a jde na převýchovu. Pak ji znovu pustí mezi své kamarády. Bohužel se najdou i neukáznění turisté, kteří provokují opice a pak to taky tak dopadá. Můžou si zato co se pak přihodí sami.. Já zvířata miluji a moc jsem chtěla aby jedna na mě taky vyskočila. Rozhodně jsem ji nechtěla přilákat provokativním způsobem. Pak jsem si ale jednu vytipovala. Nebyla to ta malinká, však ani ta velká. Seděla si na chrámu, ve výšce mých ramen. Tak jsem hezky k ní přistoupila a ukázala ji, aby si na mě vyskočila. Opička se hezky opřela o mou ruku a šup, seděla mi už na zádech a zkoumala můj batoh. V tom přiskočil pán co hlídal tento úsek a ptal se jestli jsem v pořádku a jestli mám něco důležitého v batohu. Já řekla, že je vše ok a že tam nic extra nemám. Pán viděl, že nemá důvod zasahovat a že to mám pod kontrolou. Opravdu se mi jejich přístup tady moc líbil. Tato opice tolik nesmrděla, zato se mi začala hrabat ve vlasech a zkoušela mi vytahovat breberky z hlavy. Já ji říkala, že tam nic nenajde, ale česky asi neuměla. Tak jsem se hezky naklonila zpátky k místu, kde na mě vyskočila a seskočila si. Chvíli si ješte hrála s pramínkem mých vlasů a pak mě pustila. Já byla celá nadšená a plná nových dojmů a suprového zážitku. Velké opice volně v přírodě jsou opravdu agresivní, už jsem tu čest na Bali s jednou měla. Šly jsme na pláž a netušily jsme, že se tady vyskytují. Já si to štrádovala cestičkou, v ruce čokoládu se zlatým vnitřním obalem a najednou předemnou stojí veliká opice dychtící po mé čokoládě. V očích měla dost nepříjemný agresivní pohled a začala se ke mě čím dál rychleji přibližovat. Dva kluci před námi z toho měli prdel, smáli se a natáčeli to. Za mnou skupinka lidí na mě křičela něco cizí řečí. Znělo to jako, okamžitě to vyhoď z ruky, někam dál od sebe! Naštěstí jsem stačila odhodit, než na mě vyskočila. Jo to byl dost nepříjemný okamžik.

Ale tady v opičím lese opice opravdu chválím. Jak jsme procházely už poslední uličkou v parku, tak nám jeden pán nabízel fotku s jeho ochočenou a vážně velikou opicí. Já si řekla a proč ne, tady to mám ješte víc s ochranou a tak jsem mu šoupla telefon ať mě natočí. Tato opice byla už dospělá a z té to vážně jelo. Fuj, to byl smrádek. Každopádně to byl taky moc hezký zážitek a já byla ten den hrozně moc spokojená.

Pokud však nesnesete, aby vůbec na vás nějaká ta opice skočila, tak nemějte sebou vůbec nic. Nemít batoh, nedržet nic v ruce a hlavně, nemít pet láhev vody! Držet se instuktážních tabulí, které vidíte cestičkami parku a bude to vše bez problému.

Po obědě jsme si zašly na kosmetiku a než jsme se nadály, začalo moc pršet. Další výlet nebyl reálný.


20.1. 2019

Šnorchlování na Nusa Penida a štěstí na zahlédnutí želvy

Jelikož v Ubudu není skoro co dělat, rozhodly jsme se pro výlet na Nusa Penida. Chtěly jsme šnorchlovat s manty a rybkami. Manty nám bohužel uplavaly, ale rybek jsme měly opravdu hodně. Měly jsme 4 místa na potápění. První byly manty, kde jsme to štestí neměly. Další dvě místa byla na korály a rybky všech barev a velikostí. Poslední místo bylo víc v moři, kde plavaly vážně obrovské ryby. V tom jsem zahlédla i želvu. Připletla jsem se mezi jinou partu turistů a následovala želvu. Opravdu se nezdálo, ale byla rychlá a nakonec se nám ztratila v tmavé hlubině moře. To že jsme manty neviděly mi tato želva vynahradila a bylo to krásné zakončení šnorchlování. Pak nás čekal oběd a přejezd zpět na Bali. Zbytek dne nám propršel.


21.1. 2019

Propršený den v Ubudu

Jelikož nám opravdu hodně pršelo, udělaly jsme si relaxový den. Na výlety to nemělo vůbec smysl jít. Tak jsme den ve velkém prospaly a proflákaly. Celkově v Ubudu není moc co dělat. Máte tady jen dva chrámy, po večerech v nich pořádají místní lidé zůzné tance a pak tady máte ten opičí les. Jinak tady najdete veliké trhy s oblečením a různé cetky. O Ubudu bych řekla, že je to takový střed Bali, od kud se dobře jezdí na všechny možné výlety.


22.1. 2019

Vyletní den a přejezd do Loviny

První chrám tohoto dne byl Taman Ayun. Opět jsme viděly jejich typické stříšky a celkově to byl chrám mírně prorostlý mechem.

Taman Ayun

Další zastávka byla přesladká. Zastavily jsme v čokoládovně. Hezky nám vysvětlili a ukázali celý postup výroby čokolády. Potom nám nabídli ochutnávku snad 30 druhů jejich čokolády. Vše zdarma. Určitě doporučuji si pak dát jejich teplou čokoládu s marshmallow.

Jezerní chrám Beratan je opravdu turistické místo. Takové davy turistů jsme tady ještě na žádném místě z Bali nepotkaly. Chrám je překrásný a umístěný na břehu jezera. Kolem máte vysázené kytky a celkově to dělá moc příjemný pocit.

Beratan

Vyhlídka na jezero Buyan a Tamblingan byla celá v mraku a do toho nám začalo opět pršet. Tak jsme šly na oběd.

Vodopád git git je hodně vysoký a koupat se tady rozhodně nedá. Počasí nás dohonilo a tak jsme dojely už k ubytování do Loviny. Až do rána byl šílený slejvák, který neustával.


23.1. 2019

Šnorchlování a tři spálené zadky pod mrakem

Na dopoledne jsme měly domluveného kapitána, který nás privátně vzal na jelení ostrov. Velkou výhodou bylo, že jsme si mohly plavat a šnorchlovat jak dlouho jsme chtěly. Měly jsme dva místa na šnorchlování a obě byly nádherné. Rozhodně lepší než na Nusa Penida. Najdete tady velké a barevné korály s mnoha různými rybkami všeho druhu a velikostí. Uvidíte opravdu všeho dosyta tolik, až nevěříte vlastním očím.

Cestou na ubytování jsme míjely dva chrámy. První byl chrám Pulaki. Tady dovnitř nemůžete. Jen se podíváte kolem a bojíte se, aby vám nějaká opice nesebrala mobil, nebo cokoli co máte sebou. Tady opravdu pozor. Opice moc mile nevypadají a je jich tady opravdu hodně. Z nich jsme měly veliký respekt a raději se držely stranou.

V dalších chrámu jménem Melanting, jsme se už mohly projít. Tento chrám byl opravdu překrásný. Ležel pod horou, plné zeleně a byl bez turistů. Sem málokdo zavítá, přitom stojí opravdu zato.

Melanting
Melanting

V podvečer jsme si zašly na masáž a den zakončily vynikající večeří v místní restauraci přímo u pláže.


24.1.2019

Výletní den a přejezd zpět na jih do Canggu

Ráno jsme měly sice 28 stupňů, přesto jsme zavítaly do termálních lázní Air Panas Banjar. Mají to tady nádherné a opravdu dobře vymyšlené. S holkama jsme se krásně vyhřály a zrelaxovaly.

Air Panas Banjar

Pak jsme kousek popojely k budhistickému chrámu Brahma Arama Vihara.

Brahma Arama Vihara

Sekumpul vodopád je nejvyšsí na celém Bali a nejkrásnější. Bohužel nám u něj začalo opravdu hodně pršet a tak jsme tady dlouhou dobu nestrávily. Hned opodál byla soustava tří vodopádu Fiji, doporučuji je neminout a jít se sem i okoupat.

Do večera už nám jen silně pršelo.


25.1.2019

Konečně vylezlo sluníčko a neprší

Tento den jsme nemusely vstávat podle budíku a tak jsme pospaly až do 9 hodiny. Po snídani jsme se vydaly na průzkum, kde to bydlíme. Naše první ubytování bylo totiž víc k centru a teď jsme měly spíš okraj Canggu. Jelikož poslední dny tak moc pršelo, moře bylo hodně rozbouřené a na koupání to nebylo. Tak jsme si udělaly půldenní procházku po pláži a okolí. Večer jsme přímo vedle ubytování měly koncert jednoho místního zpěváka. Daly si pár drinků, poslouchaly příjemnou balijskou hudbu a zahrály i pingpong. Bylo to úžasné zakončení a rozloučení s Bali.


26.1.2019

Konec dovolené na Bali

Jedeme dál náš velký trip po Asii, další zastávka je Kuala Lumpur a pak to zakončíme na Srí Lance.


Zde odkaz na druhou část videa na Bali:


Přidej se do komunity cestovatelů! Vytvoř si mapu svých cest. Sdílej své zkušenosti s ostatními.

Připoj se
Zatím žádné komentáře
Pro přidání komentáře se přihlaš