Týna Vašíčková

4. dubna 2018 16:34

Řecký stopařský deník: 5) Epidauros

Jak jsme měli antické divadlo sami pro sebe, večer popíjeli ouzo u moře, a ušetřili za autobusy.

Galerie Mapa

12.9.2015 SOBOTA: DREPANO - EPIDAUROS

• Ráno krátce sprchne, vstáváme v 10 a absolvujeme rychlou koupel v moři. Konečně nám při tom naplno svítí slunce, moře je klidné, bez vln a průzračně čisté. Přidává se k nám větší ryba a mnoho malinkých, krouží okolo.

• Rychle se vracíme zpět a balíme, probíhá první mytí vlasů. Odubytovat se stíháme přesně na minutu. Mažeme se proti-opalovacími krémy a paní z recepce nám nabízí odvoz do vsi. Ptáme se jí na cestu do Epidauru. Říká, že nám jede ve 13:20 (to určitě, haha) bus do Nafplio, pak vždy v celou (14:00 bychom mohli stihnout) bus do Epidauru.

• Zapadneme do kavárny na rohu a sledujeme nízkorozpočtové místní videoklipy. Když na 14:20 přicházíme na zastávku, autobus je tu psaný na 13:15. Lehce panikaříme, ale naštěstí záhy přijíždí. Pán, co prodává jízdenky, nás organizuje a dává nám krosny na zem. Cestuje s námi paní, co se na výstup připravuje 4 zastávky předem a příšerně se šklebí.

• V Nafplio jdeme nakoupit do osvědčené pekárny dobré preclíky (na rumunské nemají, avšak jsou lepší než v Drepano) a následně je jíme pod cypřišy naproti trhu - řev cikád. Pozorujeme, jak místní zvládají (bravurně) blokovat dopravu - co dvě auta se někdo zastaví a zakecá.

• Sedáme si na náměstí do buržo restaurace, dáváme si točený Mythos a třetinku lahvového Zeos = místní pivo z Argu, plzeňský typ, je dobré. Dále obří porci waflí s banánem, čokoládovou zmrzlinou a vlašskými ořechy.

• Dozvídáme se, že autobus ve 4 nejede, jede až v 17:40 (paní za okýnkem na informacích opět telefonuje, ptáme se jiných lidí a také chlapíka, co na ulici prodává jízdenky a už nás zná).

• Co nám zbývá, klasicky jdeme pěšky na stop. Zastavíme se u benzínky, je to celkem dálka, ve vedru s krosnami nic moc. Hned nám staví auto - jakýsi hoteliér z Epidauru, říká nám, že tam jsou 3 kempy. Ačkoli jede do Epidauru = města, 13 km vzdáleného od archeologického areálu Epidauru, doveze nás speciálně až ke vstupu, za což jsme mu moc vděčni. Říká, že si myslí, že na prohlídku je celkem pozdě, ale my jsme odhodláni to zkusit. Během cesty rozebíráme, jak je špatné euro a vůbec celá politika.

• Na místě zjišťujeme, že mají do 8, tak si to v klidu prohlížíme. Z divadla jsme absolutně nadšeni, je tam kouzelný klid, prakticky žádní lidé a krásný výhled. Zkoušíme akustiku - když si stoupneme doprostřed na vyznačené místo, opravdu to náš hlas o dost zesílí - tlesknutí má zvláštní ozvěnu. Sedíme na sedačkách pro privilegované a přidává se k nám bílá kočička.

• U Asklépiových léčebných "abaton" kobek se nám chce spát, ale je to nebezpečné - může se nám pak narodit dítě nebo nás uštknout had, píše se tu.

• Odcházíme pěšky na křižovatku a cestou hledáme místo na případné stanování. Ale na spaní to tu nikde není dobré - na protějším kopci ovce, opět pejsci, ale jen pár a vypadají v pohodě. Ale VŠUDE velké šutry + hodně plotů.

• Když na křižovatku dorazíme, už se stmívá. Rozhodneme se jít pěšky směrem do města Epidauros a cestou stopovat. Přestože provoz je velice slabý, naštěstí nám brzy zastaví auto. Řidičem je místní, co neumí prakticky vůbec anglicky, ale nějak se nám daří domluvit.

• V momentě, kdy u nás auto přibrzdí, se Štěpán ptá řidiče, zda jede do Epidauru - ten odpovídá "ne ne ne" - v první chvíli jsme zklamáni, než nám to dojde. Řecky to znamená ano! Jsme si toho vědomi, ale zvyk je železná košile.

• Zaveze nás až přímo do kempu, zase si kvůli nám kus zajede - jsme rádi, už je úplná tma, cesta je do kopce a vypadá velmi divoce, vpravo sráz a pak hory, šutry, nic na kempování a je to opravdu daleko.

• Přespáváme v kempu - zase přímo na pláži (máme stan 25 m od moře) za 10 euro za oba = super! Recepce už má zavřeno, když přicházíme - dorozumíváme se s paní, co tam venku poklízí. Neumí anglicky, ani moc německy, tak se akorát usmívá a mává rukou na všechny strany a říká "pláác, pláác" - chápeme to jako pobídku k tomu, ať si postavíme stan, kde chceme.

• Večeříme na lehátkách od hotelu vedle, 1 m od moře a popíjíme ouzo. Je tu krásně.

Galerie

Mapa

Přidej se do komunity cestovatelů! Vytvoř si mapu svých cest. Sdílej své zkušenosti s ostatními.

Připoj se
Zatím žádné komentáře
Pro přidání komentáře se přihlaš