Simon Gr
"Typická trasa" netypickým stylem
Tentokrát vyrážíme na cestu, pro nás netradičně autem. Vyndaváme z naší 805ky sedačky a umisťujeme velkou matraci, která po zaříznutí perfektně vyplňuje celý prostor na spaní. Cílem je Slovinsko, které jsme oba s Lucií v minulosti jen jaksi profrčeli, ale teď to plánujeme napravit.
Vajíždíme ve čtvrtek večer a plánuju dojet někam do Rakouských alp, jelikož je přes třicet stupňů a tam snad bude na spaní chladněji. Nakonec jsme ale před půlnocí jen za Budějovicemi a tak otevíráme skvělou aplikaci Park4Night a hledáme, kde bychom mohli zaparkovat. Zjišťujeme, že jsme jen kousek od Českého Krumlova, který milujeme a tak nacházíme skvělé místo pár kilometrů od Krumlova u jezu Vltavy, kde přespáváme.
Voda je v rámci možností čistá a tak jsem tam ráno hned skočil. Vyrážíme do Českého Krumlova, parkujeme načerno (omylem) na placeném parkovišti na Plešivci a začínáme den kafem a koláčem v Kafírně v ulici Plešivecká. Celé dopoledne procházíme ještě nezaplňené město a procházíme kolem známých míst, jako například skvělý bar Apotheka na Latráně 46, nebo hospoda Cikánská jizba v Dlouhé 31, která ještě zejí ranní prázdnotou. Kocháme se krásným městem, procházíme zámkem a přes most do zámeckých zahrad a zpátky dolů na Plešivec, kterým se naše kolečko uzavírá. Dnešním cílem je městečko Piran ve Slovinsku.
Piran – Slovinsko
Několika-hodinová cesta do Piranu mě celkem vyčerpává a tak parkujeme v místní garáži, jelikož do města smí vjet jen rezidenti a míříme na jedno točené a nějakou rybu. Kotvíme v sympatickém podniku s názvem Cantina Klet, kde si dáváme makrelu a girice, oboje za přijatelnou cenu ve skvělé kvalitě. Procházíme si poklidné přímořské městečko, slunce zapadá a jazzové tóny místních kapel se rozléhají po promenádě. Vyzvedáváme auto a míříme na zatím neznámé místo, kde bychom přespali. V aplikaci nacházíme ikonku zeleného stromečku, což značí, že místo je obklopeno přírodou a jedeme tam. Výhodou této aplikace je, že velmi často se jedná o místa na které by vás jen stěží napadlo jet a je to tam vážně skvělé. Nevýhodou bývá, že nejste jediní kdo aplikaci používá a tak když je místo jen pro pár aut a vy nemáte náladu sdílet ho s ostatnímí, musíte hledat dál. To se přesně stává nám a tak popojíždíme pár desítek metrů dál od němců, kteří zde byli první a s výhledem na moře a drinkem Campari Crodino se ukládáme ke spánku.
Následující den jedeme znovu do Piranu jelikož včera jsme se nestihli zastavit v místním obchodě se solí přímo na náměstí. Opravdu tu prodávají jen sůl a výrobky z ní. Kupujeme si jí na doma a vezeme i dárky pro naší rodinu a kamarády. Dalším plánem je se vykoupat a tak na Maps.me nacházíme vesničku Izola, kde to vypadá na dlouhou pláž. Zde jsem učinil zjištění. Slovinsko s jejich pár desítkami kilometrů moře opravdu turisty nešetří. Platí se opravdu za všechno a je tu narváno. Tak například plážová sprcha stojí 25 centů, což by nebylo tak hrozné pokud by sprcha tekla déle než 6 vteřin. No a podobným způsobem to pokračuje. Náladu si tím zkazit nenecháme, naopak si jí zlepšujeme celkem dobrým slovinským pivem. Napadá nás, že když slovinci takhle holí, tak 10 kilometrů vzdálení italové by nemuseli a rozhodujeme se to zkusit.
Trieste – Itálie
Tady se nám opět osvědčila parkovací aplikaci Park4Night. Našli jsme skvělé místo, pár kilometrů od centra Trieste, je to sousedící parkoviště vědeckého parku, travnatá plocha, místo na oheň i vařič, sousedící pozemek se stádem ovcí a jinak nikde nikdo. Na tomto skvělém místě trávíme dvě noci.
Trieste, nebo Terst ná hodně jako město hodně překvapilo. Je to podle mě místo kolem kterého spousta lidí (včetně mě donedávna) jen tak profrčí na cestě na Istrii, nebo na Slovinsko a přitom je to zajížďka jen pár desítek kilometrů a je to nádherné město. Krásné náměstí s kostelem s antickým průčelím a nádherně zdobený pravostavný chrám hned vedle. Celí nadšení si procházíme město a zbytek dne strávíme na dlouhé městské pláži Viale Miramare... (Parkování i sprchy jsou zde zdarma oproti Slovinsku).
Červar-Porat – Chorvatsko
Další den vymýšlíme co dál a chceme trochu klidu a nějaké normální místo. Z nějakého důvodu nás napadá hledat apartmán v Chorvatsku a nakonec to tak i dopadá. Tak to jsem nečekal, že po deseti letech pojedu na dovolenou autem do Chorvatska, ale proč ne, je před sezónou a moře je tam krásný. Kousek před hranicí vidím na zastávce stopovat pána s krosnou a hned si říkám jak bych ho nabral, kdybych jel opačným směrem.
Náš apartmán je v malinkém městečku Červar-Porat zhruba ve třetině Istrijského poloostrova od Slovinska. Co mě na Chorvatsku zarazilo byly ceny. Všechno mi tam přišlo dost drahé... Nejhorší mi to ale přišlo s balenou vodou. Vždy jsme si do auta kupovali 6-pack velkých lahví a vždy to stálo pár korun. Tady jsem v obchodech vždy viděl jen vodu Jana a ta stála zhruba 20 korun lahev. (Pro srovnání: na Slovinsku jsem basu vody koupil za jedno euro). Říkal jsem si že jestli to takhle je v celém Chorvatsku, tak by možná byl dobrý business dovážet nějakou levnější balenou vodu. No, ještě se nad tím zamyslím :).
Skvělé pláže nás dva dny dost baví a co nás baví nejvíc je večerní posedávání v restauraci Ribarnica. Každý večer v deset hodin večer přijíždí rybář s nalovenými rybami, které si můžete druhý den nechat připravit. K tomu skvělé bílé víno a perfektní večer je hotov.
Hrad Predjama, řeka Soča, Bled – Slovinsko
Nechceme se ale jen válet v apartmánu a tak vyrážíme zpátky na Slovinsko, moře bylo dost a jdeme okouknout hrad Predjama, který je postaven ve skále a má zajímavou historii.
Chceme ale ještě vidět řeku Soču, která je známá svou azurovou barvou a tak vyrážíme proti jejímu proudu až do města Most na Soči. Řeka má celou dobu nádhernou barvu a musím se nutit abych víc sledoval vozovku před sebou než řeku. Místy připomíná scenérie jakousi Bolívii, nebo nějakou zapadlou vesničku střední ameriky. Nacházíme skvělé místo na přespání s výhledem na řeku a sice skoro celý večer prší, ale vzduch je krásný, voda úžasně ledová a Julské alpy všude kolem nás jsou také krásné stvoření.
Poslední den na Slovinsku chceme vidět turistický Bled. Ani jeden z nás tam nebyl, ale cítíme, že je to takové must-go. Po cestě se stavujeme v Lublani. Malinkém hlavním městě, které někomu učaruje, pro jiného je to jen další hlavní město... Hezké to tu je, trávíme čas podél řeky kde obědváme opravdu lokální asijské curry. Po návštěvě poloprázdného Primarku najíždíme na dálnici a jedeme na Bled. V plánu bylo původně jezero s kostelem uprostřed jen okouknout a jet dál na Bohinj, ale přijíždíme až po setmění a tak nemá cenu jet dál. Nacházíme parkoviště, kde se smí stát přes noc zdarma a vaříme polívku. Parkujeme asi 50 m od břehu jezera a tak je čas na romantickou procházku. S pivem.
Mondsee – Rakousko
Po zajímavém Bledu jedeme už pomalu zpátky domů. Ještě máme v plánu přespat u jezera Mondsee, které jsme viděli z dálnice a se svojí krásnou barvou bylo jasné, že si ho musíme více prohlédnout než jen v rychlosti 110 km/h.
Nakupujeme tedy ještě v místním Intersparu citrononový radler Gösser a Park4Night nám opět nachází super místo na spaní, s hezkým výhledem na skály kolem jezera.
Závěr
Závěr je, že jsem měl radost. Vypravili jsme se na cestu, kterou každé léto jezdí možná desetitisíce čechů, moraváků a slezanů (byl jsem poučen, že označení "čechů" není plně vystihující) ale myslím že jsme toho viděli mnohem víc než kdybychom zůstali celý týden na jednom místě na pláži. Samozřejmě to bylo dané i tím, že jsme měli možnost spát v autě. Nejzajímavější podle mě bylo město Trieste, které je podle mého názoru dost opomíjené, ale třeba mě vyvedete z omylu. Tak vám přeju šťastné cesty...! :)
Galerie
Mapa
AHOJ
Jmenuji se Jonathan Demme, jsem z Francie, budu vás stručně informovat, jakmile to od vás uslyším, budu se s vámi chtít probrat, ale ne tady v cestoletu napište mi na (jonathandemmi@gmail.com)
S pozdravem
Jonathan Demme