Daniel Valchovník

31. března 2020 16:10

Východní Timor

Jedna z nejméně navštěvovaných a nejmladších zemí světa!

Východní Timor, portugalsky Timor Leste je malý samostatný stát na východě ostrova Timor v souostroví Malé Sundy. Navštěvuji tak další třešničku na cestách za poznáním modré planety. Timor Leste je jedním z nejméně navštěvovaných států světa. Zavítá sem pouhých několik tisíc návštěvníků ročně. Některé údaje hovoří pouze o 2 000 turistech. Dle časopisu Travel Digest z roku 2018, šlo dokonce o pátou nejméně navštěvovanou zemi světa. Nicméně údaje se liší. Zcela jistě jde o jeden z nejmladších států, který byl radou OSN uznán v května 2002, kdy se stal prvním novým nezávislým státem 21.století. V pořadí 191. členskou zemí. Slavnostního ceremoniálu se tehdy zúčastnil i bývalý americký prezident Bill Clinton. Leží nad Austrálií na severozápadě od Darwinu. Hlavním městem je Dili, neplést si s indickým Dillí. To má na rozdíl od timorského v názvu dvě l. Staletí dováželi Portugalci z Východního Timoru do Evropy santalové dřevo a místním lidem vštípili katolictví a portugalštinu. Což se mi hodí, jelikož portugalsky stále hovořím. I když místním jazykem je "tetum", bez problémů se dá většinou dohovořit. S angličtinou je to problematičtější. Turismus, který má díky nádherné exotické přírodě velký potenciál, brzdí špatná dostupnost. Mezinárodní trajekty sem nejezdí a letenky do Dili jsou předražené tak, až se člověku skoro nechce. Letecké spojení sem, najdete pouze z Austrálie nebo Indonésie /Bali/. 

Přistávají zde v podstatě prázdná letadla. Z Bali nás letělo Boeingem 737-800 pro 189 pasažérů pouhých 22. Cena zpáteční letenky z Bali za dvou hodinový let se pohybuje od 640 USD, což je částka představující zhruba sedm průměrných měsíčních východotimorských platů. Kontrola po příletu byla poměrně zdlouhavá a přísná. Hlavně díky koronaviru. Ruce jsme si museli při výstupu z letadla přímo na letištní ploše umýt v neznámé tekutině podobné “savu”. Potom jsem musel vyplnit dva formuláře COVID-19, odevzdat je, dále přišlo měření teploty, až pak jsem mohl k imigračnímu úředníkovi pro razítko. Český občan nepotřebuje k pobytu do 90 dní turistické vízum. 

Indonésie, která Timor okupovala sem nepouštěla nikoho, dlouho se do Východního Timoru nedalo dostat. Novinář víza nedostal, ale i běžní turisté měli potíže. Během osvobozeneckých bojů zahynulo neuvěřitelných 250 000 obyvatel Timoru. Což je při miliónovém národě extrémní. Když Indonésie koncem 20. století odcházela, zbourala mosty, zničila telekomunikační kabely a zemi zanechala v absolutní chudobě. Neuvěřitelných 25 let okupace, proti níž Východotimořané urputně bojovali, až se dočkali vytoužené svobody. Dnes je vše naštěstí jinak a krátká cesta za dobrodružstvím může začít.

Nalezená ropa a zemní plyn je pro malý státeček značným zdrojem příjmů. Jinak jde o rozvojovou zemi s pěstováním kokosových ořechů, rýže a dalších tropických plodin jako Mangostan, Mučenka, Hadí ovoce, červená Pitahaya apod . Ty jsem poctivě vyzkoušel a dokonce si nechal v hotelu udělat na timorský způsob celou mořskou štiku, kterou jsem s kamarády koupil ma místním rybím tržišti za pouhých 15 USD. Ve třech jsme ji nemohli dojíst a na oplátku jsme se rozdělili s personálem. Byla podávaná se zázvorem, chilli, salátem a rýži. Přímo majitel hotelu, kde jsme bydleli se nabídl, že jeho kuchařka štiku připraví včetně všech příloh. K našemu velkému překvapení, zcela zdarma. Vynechat jsme nemohli ani místní “burčák” z palmových plodů. Ale jeden hlt nám úplně stačil. 

Timor Leste je národ fotbalových nadšenců, jména a kluby našich nejlepších bývalých hráčů znají stále dokonale. Poborský, Nedvěd, Čech, Rosický, Koller... Východní Timor není úplně levný. Platidlem, které země po vyhlášení nezávislosti přijala, je americký dolar. Nicméně všechny mince od 1 centavos do výše 200 centavos (což je 2 USD) jsou platné pouze místní. Americké centy tady neplatí. Pro začátek drobný zmatek. Ceny dopravy, ubytování a jídla v restauraci jsou v porovnání se sousední Indonésií vyšší. Za jednu noc v hotelu přímo u moře platíme 100 USD, za jídlo v restauraci dáváme od 10 USD do 20 USD. Točené pivo Tiger 0,4l pořídíte za 4 USD. Ostatní piva jsou lahvová značek jako Carlsberg, Super Bock, Sagres, Heineken, Bintang apod. od 3 USD za třetinku. Tvrdý alkohol v obchodech je mnohem levnější než v sousední Indonésii. Hlavní město žije nočním životem pouze v pátek, kdy je k dispozici v jedné z restaurací do 22h živá hudba. Pak se všichni přesouvají do klubu Cast Away, kde živá hudba s jinou kapelou pokračuje. Celá akce mi připomíná vesnickou zábavu, jen s noblesním nádechem. Jelikož si ji mohou dovolit skutečně pouze místní bohatí. Za jeden míchaný drink dáváme 8 USD, za točené pivo 5 USD. Pozor snad v celé zemi neberou Master Card. Doporučuji hotovost v USD a nebo VISA kartu. Do této restaurace umístěné na střeše je možné dostat se výtahem, který je zároveň jediný v celé zemi. Jinak je tady úplný klid a nic velkého se během týdne neděje. Země má pouze dvě pošty a šest bank. Po městě se dá jezdit místní dopravou za pouhých 0,25 centů, nám ze začátku účtovali až 4 násobek ceny. Už i tady se snaží z turistů dostat maximum. 

U ubytování mimo hlavní město, ale někdy i v samotném Dili, není výjimkou pouze studená tekoucí  voda. Zaplatíte za to, ale mnohem více než například na Bali za pokoj s klimatizací, koupelnou a teplou sprchou.

Ve městě Dili můžete obdivovat celou řadu zajímavých katolických staveb a v jeho bezprostřední blízkosti naleznete i fascinující monumentální sochu Ježíše Krista (Cristo Rei of Dili), která patří mezi nejoblíbenější turistické atrakce země. Patří ke třetí největší na světě za Polskem (Kristus Král v Świebodzině) a notoricky známe soše Krista Spasitele v jihoamerickém Riu de Janeiru. Socha měřící 27 metrů se nachází na mysu poloostrova Fatucama a nabízí jedinečný výhled na okolní moře a útesy, které jej lemují. Socha zde stojí již od roku 1996, kdy byla darována východotimorskému lidu od Indonésie. Na rozdíl od Ria, tady prakticky nikdo není, až na hrstku místních sportovců, kteří v rámci tréninku vyšlápnou několikrát schody až nahoru. Nepotkávám jediného turistu a tak mohu bez problémů pořídit slušné fotografie a kochat se okolní krajinou. 

Najíméme si auto i s řidičem za 180 USD na celý den, případně možné dojednat za 120 USD na půl den. Vše nám zařizuje velmi ochotný majitel hotelu, který nám dává rady a tipy, jak efektivně prožít 3 denní návštěvu ostrova. Svůj hotel Arbiru pojmenoval po lodi svého otce, který byl portugalský mořeplavec. Původně na tomto místě chtěl postavit velký dům, ale nakonec se rozhodl pro hotel. Zajímavostí je, že před hoteliérstvím pracoval jako vyšetřovatel vražd, páchaných na timorském obyvatelstvu. Navštěvujeme pevnost Maubara, více než hodinu západně od hlavního města k indonéským hranicím, jejíž vznik se datuje na polovinu 18. století. Pevnost byla během své minulosti svědkem řady bitev, včetně bojů mezi Nizozemci a Portugalci. Maubara byla totiž nizozemským královstvím v jinak portugalské části ostrova a často byla předmětem sporů mezi těmito dvěma státy. Obdivujeme už jen pozůstatky této pevnosti, návštěva však určitě stojí za to, hlavně kvůli nádherným, úplně prázdným okolním plážím. A místnímu usměvavému a ochotnému obyvatelstvu, kteří s cizinci do styku přijdou jen zřídka. Dokonce jedny z dětí před focením utíkají. Na cestě máme možnost ochutnat skvělou východotimorskou kávu, která se řadí ke špičkovým a těm nejchutnějším na světě. Navštěvujeme rybářské vesničky, obdivujeme místní faunu a necháme se unášet portugalskými rytmy. Po celodenním výletu se vracíme zpět do Dili.

Těm, kteří rádi objevují doposud méně navštěvovaná místa, ale i těm, kteří jsou milovníky přírody, zajímavých památek, liduprázdných pláží a pohostinných lidí, zastávku v této málo známé zemi doporučuji. Nejjednodušší a jeví e dostupné se jeví návštěvu spojit s pobytem v Indonésii. Co jsem bohužel nestihl a dostal doporučení, že stojí za to, je výstup na horu Tatamailau vysokou 2.986 metrů. Hora leží  70 km jižně od hlavního města a jedná se o nejvyšší horu země i celého ostrova. Třeba příště. Naše cesta vede zpět na Bali.

Přidej se do komunity cestovatelů! Vytvoř si mapu svých cest. Sdílej své zkušenosti s ostatními.

Připoj se
Zatím žádné komentáře
Pro přidání komentáře se přihlaš