Petr Travelmaster
travelmaster
25 zemí
10 % zemí
4 %
Navštívené kontinenty
Nádherná země především pokud jde o přírodu, ale kouzelná jsou i zachovalá historická městečka. Hrozně levný alkohol a mimo lyžařskou sezónu levné úplně všechno. Na horskou turistiku prostě ideální destinace. Když sem cestuju, letím vždycky do Barcelony, vlakem dojedu do Porte Puymorens a hranice překonám pěšky do Pas de la Casa - je to super trek na zahřátí, trvá 5 až 6 hodin.
Sem asi nikdo nepojede cíleně, ale pokud je vaší bránou do Holandska eindhovenské letiště, pár fajnových hodin se ve městě strávit dá. V centru jsou příjemné bary i pár coffeeshopů, proti Amsterdamu za zlomek ceny. Z centra na letiště jezdí přímé autobusy 400 a 401, trvá to slabou půlhodinku.
Vrátil jsem se sem po 4 letech a ten nárůst množství turistů byl fakt šokující. Město je pořád okouzlující, ale spíš jsem si užil místa okolo, kde nebyly takové davy (Zaandam, Haarlem, Zaanse Schans...). I coffeeshopy je lepší hledat mimo centrum, kde člověk dostane lepší kvalitu za nižší cenu. Pokud budete bydlet na sever od Amsterdamu, doporučuju využít bezplatné přívozy přes řeku IJ.
Nemůžu se rozhodnout, jestli je v mém osobním žebříčku nejkrásnějších měst Evropy na 1. místě Porto nebo Lisabon. Při 1. návštěvě mi Porto doslova sebralo dech a od té doby se sem vracím aspoň jednou za rok. Barevné křivolaké uličky se strmými schodišti se nikdy neokoukají, stejně tak výhled na celé město z Jardim do Morro. A večerní chill na nábřeží Doura s lahví vinho verde nemá konkurenci.
1 hvězdičku odebírám za Brusel, který mě těžce zklamal a doporučuju se mu úplně vyhnout, obzvlášť pokud přistáváte v Charleroi. Zbytek země je úplně o něčem jiném. Nádherná architektura v Bruggách, Gentu a Antwerpách a k tomu vynikající pivo a jídlo. Zaujalo mě i Liège. Překvapivé pro mě bylo, že zatímco ve vlámské části mluví většina lidí anglicky, na tu valonskou se hodí ovládat francouzštinu.
Portugalsko podle mě nemá v Evropě konkurenci. Unikátní architektura kopcovitých měst a různorodá okouzlující příroda mě nepřestanou fascinovat. Nejvíc jsem si oblíbil pohraniční část regionu Alentejo - Elvas, Marvao, Monsaraz atd. Samostatnou kapitolou jsou dechberoucí Azory. A na rozdíl od sousedního Španělska se člověk skoro všude domluví anglicky.
Teherán je jedna z mých nejoblíbenějších metropolí a je podle mě hrozně podceňovaná. Takový Darband nebo Chitgar jsou vyloženě unikátní čtvrti, ale i tradičnější památky jako mešita v Tajrish nebo spletité bazarové bludiště stojí za to. A pohled z věže Milad je dechberoucí.
Maroko miluju, ale Marrákeš je něco otřesného. Je tady hrozné množství "koupákových" turistů, kteří s sebou přitahují plno negativ jako rádoby autentické předražené restaurace, otravné rádoby průvodce a ptákoviny typu cvičených opic. V Maroku doporučuju doslova jakékoliv jiné město. Jediná výhoda je, že v Carrefouru u Place de la Liberte se dá zásobit vynikajícím marockým vínem za fajn cenu.
Zažil jsem tady pár nejdivočejších párty ve svém životě a ty 3 hvězdičky jsou asi hlavně za to. Jinak bych řekl nic moc, je tu sice pár zajímavých památek (hlavně kolem náměstí Nezávislosti), ale celkově je město takové nemastné neslané.
Z Turecka mám nejradši tzv. Kurdistán - místa jako Van, Muradiye a Akdamar. Lidi jsou tam hrozně přátelští a o jiného Evropana člověk nezakopne za celý výlet. I Istanbul ale stojí za to, na něm mě nejvíc překvapilo, jak velký je kulturní rozdíl mezi oběma břehy Bosporu.
Odskočil jsem si sem z Istanbulu, letenky do severní části jsou z něj stabilně za pár stovek. Líbila se mi turecká část Nicosie, která mi připadala hodně autentická. Jih ve mně naopak budil dojem spíš takového ráje pro koupáky. "Jižní" Kypřané prý nepouštějí z "okupované" části lidi s razítkem z letiště Ercan, tak jsem to radši pořešil tak, že jsem severním celníkům ukázal pas a jižním občanku.
Irsko prostě není můj šálek kávy. Možná mu dám ještě někdy šanci, ale po jedné návštěvě jsem nabyl dojmu, že je to taková nic moc vesnice, kde jdou nejpozději v 10 večer všichni spát a na pivo je asi 500% spotřební daň. Po 25 navštívených zemích byla tahle první, kde jsem litoval utracených peněz.
Írán je po dvou měsících moje top cestovatelská destinace. O neuvěřitelné pohostinnosti lidí se píše všude, i tak to ale pro mě byl šok. Kromě míst z průvodců (Shiraz, Isfahan,...) doporučuju zkamarádit se s někým místním v podceňovaném Teheránu, kdo vám ukáže, že to není tak šedivé a nudné město, jak se zdá na první pohled. Vízum doporučuju pořídit na ambasádě v Praze - ušetříte čas i peníze.
Maroko si mě získalo až s druhou návštěvou a od té doby na něj nedám dopustit. Pokud se člověk vyhne Marrakeši (otřesně turistické město) a zvolí radši Rabat nebo Tangier, dostane parádní exotickou zkušenost. Doporučuju pronájem auta a cestu do pouštní Merzougy. Se znalostí francouzštiny jsou nejlepším zážitkem zastávky v menších městech cestou a tlachání s pohostinnými místními.
Španělsko
Francie
Spojené království
Nizozemsko
Švýcarsko
Monako
Itálie
Německo
Rakousko
Polsko
Vatikán
Maďarsko
Slovinsko
Chorvatsko
Makedonie
Bulharsko
Česko